Chaos a řád světa hrdinů, moci a magie Paula Romera - část druhá

V první části našeho vyprávění o Paulu Romerovi a jeho práci na herní sérii Heroes of Might & Magic jsme zanechali tohoto hudebního skladatele v kulatém roce 2000, kdy skládal hudbu pro, dá se říct, poslední tradiční Heroes od New World Computing. The Shadow of Death se tak zpětně může zdát jako velice vhodné označení, protože nad společností se opravdu začalo smrákat, což se následně projevilo na čtvrtém dílu série v roce 2002.

Po zkušenostech s prací na soundtracku ke třetímu dílu, využil Paul Romero i své dva kolegy – Roba Kinga a Steva Baca. Trojice se pak pokusila opět vytvořit hudbu pro zcela nový svět, ve kterém se čtvrtý díl odehrává. Základní prvky se opakují, ale herní frakce vypadají jinak, svět vypadá jinak, samotné herní mechanismy se částečně změnily. Jak se to podepsalo na soundtracku? Hra i soundtrack samotný pracuje s šesti samostatnými motivy, kterými jsou Život, Moc, Smrt, Příroda, Chaos a Řád. A právě tyto motivy se pak snažila skladatelská trojice zhudebnit pro nový soundtrack. Čtvrtý díl nabídl oficiální třiasedmdesátiminutovou verzi poskládanou nejen ze skladeb k jednotlivým frakcím, ale také z několika bonusů, které ve hře samotné nebyly k slyšení.

Jednou z příjemných změn na čtvrtém soundtracku byl rozhodně zpěv, který doprovází orchestrální skladby. Motiv Života pracuje s jemnými tóny nabízejícími lidem naději ve zničeném světě, přičemž hudba je doprovázena silným mužským hlasem. Spojení tradičních nekromantů s pekelnými vojsky vyústilo v téma Smrti, které si bere plíživou melodii ze světa mrtvých, kterou střídají podobné zvukově silnější motivy, jaké byly k slyšení právě ve třetím dílu v pekelném království. Většina frakcí pracuje s dobře známými motivy, ale vyzdvihnout si rozhodně zaslouží hudební motiv Chaosu, který kromě výborné smyčcové hudby doplňují prazvláštní hlasy a operní ženský vokál zároveň. Pokud některá z částí Heroes IV vynikala, byl to právě soundtrack. Naneštěstí hra jinak nezískala tak velké zastání u hráčů a kritiků jako předchozí díly a kvůli nedostatku pak jednotlivé aspekty neodvratitelně způsobily krach společnosti New World Computing, čímž se uzavřela jedna z kapitol Romerova života.

Uzavřela se alespoň pro veřejnost, protože v roce 2003 se značky Heroes of Might & Magic chopil francouzský Ubisoft a v tichosti začal vývoj pátého pokračování, který společnost dva roky tajila. K oficiálnímu oznámení tak došlo až v roce 2005, kdy do vydání hry zbýval jediný rok. Ubisoft spolu s vývojáři z Nival Interactive pojali hru velkolepě po svém, ale pro zvukový doprovod se rozhodli oslovit toho nejpovolanějšího. Paul Romero se opět chopil příjemné povinnosti ozvučit další nový kus světa, k čemuž přizval i svého dlouholetého kolegu Roba Kinga. Dvojice pak pro pátý díl, i s oběma rozšířeními, vytvořila téměř tři hodiny hudebního doprovodu, který na první pohled opět vychází ze prapůvodních konceptů prvního dílu, ale díky novému vývojářskému týmu se mnohé změnilo.

Paul Romero navázal na svoji práci na čtvrtém dílu, což je poznat hned z prvních několika skladeb. Mohutná hudební témata doprovázená vokály se snaží ukázat světu, že Heroes nejsou jen okrajovou záležitostí, ale světem, který dokáže nabídnout plnohodnotné epické fantasy zážitky i prostřednictvím hudby. Jak už bylo zmíněno, některé hudební motivy zůstaly, jiné přibyly. Jednou z velkých proměn je například kouzelnická frakce zvaná Akademie, která dostala arabský háv, který se v samotném hudebním zpracování tu a tam skrývá, jinde vystrkuje růžky daleko znatelněji. To vše kombinováno se snahou zdůraznit éterickou složku kouzelnického města vznášejícího se kdesi v oblacích. S hudbou pro pekelníky, nemrtvé nebo elfy to měli Romero s Kingem daleko snazší, ale pojmout dostatečně tajemně a snad i strašidelně hudební téma temných elfů žijících hluboko pod zemí? Dvojici se podařilo navodit správnou kombinací zvuků nezaměnitelnou stísněnost.

 Pro první rozšíření s názvem Hammers of Fate se pak dvojice pustila do zhudebnění jednoho z nejtradičnějších fantasy témat. Jak už napovídá název, tentokrát si hudební kulisu vyžádali podsadití trpaslíci se svými kladivy a sekerami, městem zasazeným do kráteru nad lávovým jezem. Kombinace ohně a oceli se znát i hudebním zpracování, které hojně využívá plechových dechových nástrojů, silných úderů kladiv a podobně pracuje i s vokály, což platí pro celý soundtrack. Co víc by si mohl takový trpaslík přát? Pro druhý datadisk Tribes of the East pak přišli na řadu orkové, goblini, kentauři, kyklopové a vůbec všechno, co si lze pod kmenovým uskupením divošských národů představit. Kmenově, místy divoce, působí i jejich hudební téma, které je samozřejmě doprovázeno hudebními motivy pro jednotlivé postavy a herní lokace, stejně jako soundtracky obsahují scénickou hudbu pro bojové a průzkumné fáze hry. V některých částech by se dalo uvažovat o možné inspiraci u asijských národů, především kočovných Mongolů.

Na další možnost pracovat na sérii Heroes of Might & Magic pak Paul Romero a Rob King nemuseli čekat příliš dlouho, protože práce na šestém dílu se rozjely velice brzy, přičemž rokem vydání byl v tomto případě 2011, pět let od předchozího dílu. Jiný díl, jiný vývojář, jiná hra, snaha o stejně kvalitní soundtrack. Šestý díl, který už tentokrát nese nové označení Might & Magic Heroes VI, se snaží jít vlastní cestou, což ale znamenalo poměrně slabé přijetí ze strany kritiků, o skalních fanoušcích série nemluvě. Dvojici matadorů navíc doplnili noví členové Jason Graves a Rick Knight, přičemž jejich spolupráce vedla v tvorbu nových, ale také recyklaci tradičních motivů ze starších dílů série.

Patrně největší novinkou byla v tomto případě frakce stylizované jako kombinace elfů, mořských národů a japonské architektury. Sanctuary, jak se tento národ nazývá, má ve svém hudebním zpracování jasně patrné motivy japonské hudby, která velice často doprovází téma oněch poklidných zahrad s růžovými stromy a zurčícími potůčky. V rámci několika dalších rozšíření se pak hráči a posluchači mohli dočkat již tradiční dávky hudebních motivů většinou jen dokreslujících dění v herním světě. Výjimkou pak bylo už jen hudební téma temných elfů z rozšíření Shades of Darkness.

V letošním roce se hráči dočkají sedmého dílu této dvacetileté herní série, o kterém se toho zatím ještě pořád příliš neví. Nabízí se tak otázka, jestli se po další změně vývojářského studia neobrátí Ubisoft i na nového hudebního skladatele, a jestli nebyl nešťastný šestý díl posledním kouskem hudebního opusu dvojice Romero – King. Který soundtrack se nejvíc líbí vám?