Guns'N'Roses v Praze: Tři a čtvrt hodiny vyšperkované muziky
Not in this lifetime – v tomhle životě ne. Tak odpověděl Axl Rose v roce 2012 na otázku, jestli ještě někdy uvidíme Guns'N'Roses pohromadě ve staré sestavě. Ovšem Axl míní a Pánbůh mění, a tak nakonec podle této odpovědi dostalo jméno světové turné, které svedlo na pódium tři pětiny původního obsazení. 4. července zavítali i na letiště v pražských Letňanech.
Dostatečné pozornosti se bohužel nedostalo předskokance Jesse Jo Stark ani Biffy Clyro, kteří vystoupili následně. Ti mají za sebou např. vystoupení v roli headlinera na Download Festivalu ve Velké Británii, mnoho příznivců se na ně letos těší na Szigetu. Chtělo by to však samostatný koncert v plnohodnotné délce, se všemi známými písněmi, světelným parkem, lepším zvukem a s vlastními fanoušky, ne tuto situaci, kdy beztak všichni čekají na hlavní hvězdy večera. Jak se prostor plnil, ukázalo se, že prostor pro stání A (pod pódiem) byl zbytečně velký – sektor stání B začínal o několik metrů dál, než by reálně mohl.
Každý, kdo někdy na Guns'N'Roses byl či se o kapelu jen trochu zajímá, musel mít aspoň malinké obavy, jestli Axl zase nepředvede to, co bývalo jeho nechvalně známým zvykem – totiž zpoždění koncertu o dvě až tři hodiny kvůli jeho nepříchodu na pódium. Žádné takové extempore se však naštěstí už od loňského vystupování s AC/DC nekoná a Axl se objevil včas, výrazný jako po celý svůj život, ověšený šperky na rukou i na krku, nechyběla ikonická kostkovaná košile. V obličeji je sice znát, jak od dob Sweet Child O' Mine zestárl, někdejší potíže s hlasem jsou však naštěstí pryč a lítat po pódiu zvládá také jako zamlada. Další fanoušky obletovaný člen kapely, Slash, vypadá naproti tomu už dlouho skoro stejně, což je ovšem nutno přičíst i jeho letité image – cylindr, tmavé brýle, hustá černá hříva. Velmi sympaticky působil basista Duff McKagan, doprovodný kytarista Richard Fortus se předvedl jako správný šílenec, taktéž bubeník Frank Ferrero. Klávesisté Dizzy Reed a Melissa Reese neměli tolik prostoru, to ovšem při tomto druhu hudby snad ani nelze očekávat. Tyrkysově vlasatou Melissu ale nešlo přehlédnout.
Guns'N'Roses to odpálili písní It's So Easy a nevynechali spoustu hitů, které jsou od nich tolik očekávané. Welcome To The Jungle hned zkraje, desetiminutová rocková „symfonie“ o konci jednoho vztahu Estranged, další z tzv. „GNR Trilogy“ Don't Cry (v přídavku), Rocket Queen, You Could Be Mine, Yesterdays, Coma, působivá Civil War, Nightrain, My Michelle, asi nejslavnější věc od „Gánů“ Sweet Child O' Mine, Used To Love Her, „hvízdavá“ Patience (v přídavku) a další desetiminutová „symfonie“ November Rain s Axlem za klavírem přesně jako v klipu a Slashovo sólo v této písni, které se, stejně jako jeho mnohá jiná sóla, dá poslouchat jako vážná hudba.
Došlo i na spoustu coverů – Live and Let Die od Wings většina lidí bere už takřka jako „píseň od Guns'N'Roses“, stejně tak Knockin' On Heavens Door původně od Boba Dylana.
Axl vzdal v přídavku poctu druhé kapele, se kterou loni působil – AC/DC s Whole Lotta Rosie, ale také nedávno zesnulému Chrisu Cornellovi s písní Black Hole Sun. Do přídavku se vešel ještě další cover – The Seeker od The Who. Slash zahrál svou sólovou klasiku Speak Softly Love z Kmotra, při Wish You Were Here se s Richardem Fortusem blýskli v kytarovém duetu, po kterém Axl vyběhl na pódium zase v novém kostýmu. Celkem se, pokud jsme dobře počítali, převlékl osmkrát. Do setlistu se vešly ale i další útržky skladeb, jimiž Guns'N'Roses vyšperkovávali jednotlivé písně. Závěr patřil – jak jinak – Paradise City, při níž jako při velkém finále vystřelily konfety a fanoušci se mohli pomalu nechat unášet tam, kam Axl zpíval – „oh won't you please take me home...“
Guns'N'Roses se v Praze představili ve výborné formě a padesát tisíc diváků bylo jistě spokojených. Na sociálních sítích se objevily i mírně rozporuplné názory, dlužno však dodat, že kapela ve své současné sestavě odvedla maximum, nabídla vynikající setlist (tři a čtvrt hodiny včetně šestipísňového přídavku) a případný občasný horší zvuk, který kritici vytýkali nejvíc, nemohl celkový dojem z koncertu zas až tolik poškodit. Sečteno a podtrženo – Guns'N'Roses se dali po více než dvaceti letech dohromady v sestavě, která odpovídá možnostem jednotlivých původních členů (uvádí se, že Izzy Stradlin nechce s tak velkým hudebním cirkusem mít již nic společného a že Steven Adler se na to necítí po zdravotní stránce) a hraje jim to výborně. Chvála jim, že při svém turné pamatovali i na naši zemi, což není u světově slavných kapel vždy pravidlem.
Nejnovější komentáře
Pro přidání komenáře se musíte nejprve přihlásit nebo registrovat.