Jak vypadaly počátky prehistorické hudby?

Pár kostí z husích stehýnek, čtyřprocentní kysličník na vyvaření a trocha smůly. Tolik stačí, abyste si doma vytvořili panovu flétnu, jeden z vůbec nejstarších hudebních nástrojů světa.

Podobně nenáročná je výroba jednoduchého bubínku, k níž nejspíš budete potřebovat jen dobře propracovanou hlínu, surovou kozí kůži a několik řemínků. Pravěcí lidé neměli k dispozici důmyslné materiály a moderní technologie, jaké známe dnes – vděčíme jim ovšem jak za předchůdce soudobých nástrojů, tak i za vznik hudby jako takové.

Důvodů, proč lidé v pravěku vůbec začali provozovat hudbu, může být několik. Jedna z teorií tvrdí, že se snažili napodobovat zvuky, jakými je například zpěv ptáků, zatímco další vidí počátek v pouhém rozvedení melodie řeči. Stejně tak mohlo jít o doprovod ke společné práci, přičemž rytmus sloužil k udržení stálého tempa. Samotné rytmické cítění se údajně zrodilo v souvislosti s ději, jež se pravidelně opakují (tlukot srdce, kroky). Vzniklá hudba měla dva základní účely - magický a dorozumívací. „Magická“ hudba byla spojená s voláním či tancem a doprovázela společensky významné rituály, zatímco melodický křik či hra na rohy měly upozornit ostatní členy skupiny například na blížící se nebezpečí.

Nutno podotknout, že mluvíme o době, kterou si většina z nás představí nejlépe na základě Štorchových Lovců mamutů. Za pravěk se považuje období tisíce až milióny let před naším letopočtem, obecně tedy to období dějin, z něhož se nedochovaly žádné písemné památky. Tehdejší lidé tak k vyluzování hudby používali, co se dalo – kamenné desky, duté kmeny stromů, kosti, mušle či lastury, v závislosti na tom, k jakým prostředkům měli přístup. První jednoduché nástroje (škrabky, chřestidla) se dodnes používají v orchestrech v téměř nezměněné podobě. Teprve postupem času začaly vznikat komplikovanější instrumenty, z nichž můžeme jako příklad uvést mluvicí trubice, jednoduché píšťaly i již zmiňovaný hliněný buben a panovu flétnu. Mnohé z nich se dále vyvíjely, až dospěly do podoby, v jaké je známe my.

Pokud se ptáte po důkazech, jsou jimi kupříkladu pravěké rytiny a malby na jeskynních stěnách. Známá je například francouzská jeskyně Tří bratří nacházející se jižně od Toulouse; zde je vyobrazený lovec s lukem, který však nástroj používá jako hudební instrument. Kromě toho se dochovala řada konkrétních nástrojů: xylofony z mamutích čelistí, bubny z lebek, tympány z pánevních kostí… Pro další důkaz pak nemusíme chodit hluboko do minulosti: stačí se přesunout o pár tisíc kilometrů dál, k primitivním kmenům žijícím v méně vyspělých částech světa.

A na závěr? Jestliže vás zaujal začátek článku a máte v plánu vzít věc do svých rukou, na stránkách Oddílu experimentální archeologie MAMUTI najdete řadu návodů. Podle nich si můžete zhotovit jak pravěkou flétnu, tak blánový buben anebo signální roh. Máte-li tedy dost odvahy se do toho pustit a třeba si svůj pravěký nástroj posléze i barevně dozdobit, s chutí do toho. Nebo spíš lovu zdar.

http://www.mamuti.cz/experimenty/hudba.aspx