Kensington: na Rock For People příjemným překvapením, v Rock Café srdcovkou

Po skvělém showcasovém představení na Rock For People se holandská indie rocková kapela Kensington vrátila opět do Česka. S sebou si přivezla novinky z posledního alba Rivals, se kterými již od vydání dobývá celý svět.

Datum 28.1. měli dozajisté v kalendáři zakroužkováno všichni, jež milují indie rock nebo slyšeli hrát tuto kapelu na RfP 2014. Tam totiž kapela předvedla parádní výkon, který nejdříve sledovalo v začátku jen pár desítek kolemjdoucích, nicméně konec sledoval již zaplněný stan. Já osobně jsem tyhle kluky měl možnost slyšet již potřetí. Poprvé jsem byl na jejich koncertě v rámci festivalu Sziget před dvěma lety, tam hráli pro zhruba 4 000 lidí. Do Česka zavítali poprvé minulý rok a to právě na Rock For People, kam přišli již s pár singlama z nového alba zahrát pro asi necelou tisícovku. Netrvalo to dlouho a Kensington k nám teď opět zavítal. Konkrétně tuto středu do Rock Café, kde odehráli komorní klubovku pro zhruba 200 lidí a byla to jedním slovem pecka!

Je vždy zajímavé sledovat, jak se kapela vyvíjí v průběhu času. Inspirace v Biffy Clyro je čím dál tím více znát, jen těžko ji lze popřít u posledního alba. To ale není dle mého názoru vůbec na škodu, protože Kensingtonu určitě nechybí ten správný drive, ani osobitost. Rozhodně se nejedná o žádný kopírák, ba naopak.

Jako první song večera zazněl singl All For Nothing a mě bylo hned jasný, že tohle bude zatím nejlepší představení, které jsem od této kapely zažil. O podstatnou část se postaral sám pan zvukař, který odvedl naprosto perfektní práci. “Nehrajou na playback? Vždyť to zní úplně jak ve videu”, se okamžitě začalo ozývat publikem. Po následující Words You Don’t Know udivení upadlo a všichni jsme se oddali agonizující hudbě, jež všechny plně pohltila.

Toho si samozřejmě všimla i kapela, nastal tedy ten správný čas na to si pořádně zaskákat. O to se postarala postarší Send Me Away a poté naopak zas nová Riddles, to řada skalních fanoušků a fanynek zpívala již s kapelou v jednotném chorálu, který vydržel vlastně až do posledního přídavku. On celý koncert byl naplněn zejména skladbami z posledního alba, nicméně kapela nevynechala ani hitovku Home Again, která zazněla jako poslední před přídavkem. Poté přišla řada i na Streets, při kterém kapela už nebyla téměř ani potřeba. Najednou snad i kelímky začaly lítat nad hlavami a všichni propadli těžké tančící euforii. Jedno je tedy jisté, Kensington nasadil laťku klubovým koncertům 2015 hodně vysoko.

Narozdíl od názorů ostatních redaktorů si nemyslím, že by tahle kapela měla vyprodávat velké haly (i když jim to přeji). Naopak, právě tyhle malé sály, bezprostřední blízkost s diváky a vzájemné propojení je to, v čem tahle skupina naprosto vyniká.