Song of the Sea - podmanivá irská pohádka

Určitě jste už někdy v životě narazily na animované filmy, které byly na první pohled určeny pro dětské publikum, ale ve výsledku si z nich mohli daleko víc odnést dospělí. Zmiňme alespoň filmy Karla Zemana Pohádka o Honzíkovi a Mařence, Čarodějův učeň nebo australskou film Mary a Max. Podobně na mě zapůsobila i relativně nová záležitost s irské filmové produkce s názvem Song of the Sea. Co je na tomto filmu ovšem bere dech stejně jako překrásný způsob animace, je soundtrack.

Už jenom zmíněný styl animace táhne film jiným směrem než dnešní mainstream v podobě Mixaru, Pixaru a všech dalším podobných firem, chrlících na nás své nejztřeštěnější nápady s oživlými postavičkami. Song of the Sea jde na celou věc úplně jinak a irská hudba doprovázející celý film je více než vydařená. Pokud snad nevíte, co si pod označením irská hudba představit, berte na vědomí, že tradiční irská hudba pracuje především s nástroji, jako jsou dudy, housle, flétna nebo akordeon. Stejně jako rozmanité je celé irsko, je rozmanitá i jejich hudba, která zní v každém kraji jinak a přes to si zachovává svoje kouzelné motivy.

Ne jinak je na tom také soundtrack pro Song of the Sea. Už jen skutečnost, že hned úvodní skladba je lehce melancholická, pozvolna přecházející v klavírní part pozvolna se ztrácející do ticha. Stejně jako klidné moře se může rázem změnit v bouřící živel, stejně tak se mění i hudba. V té najdete nejrůznější hudební motivy od těch, které si spojíte asi spíš s Kelty, až po ty irské v hlavní roli s houslemi, které dokážou být stejně hravé jako vážně. Co víc, některé skladby jsou doprovázeny také uchvacujícím zpěvem. V některých částech soundtracku pak převažuje tradičnější filmová orchestrální práce, jinde daleko víc vyniká ona irská stránka věci. Právě ta dělá z poslechu Song of the Sea úžasný hudební zážitek.

O tvorbu soundtracku se pak postarala poněkud netradiční čtveřice umělců. Dva irští umělci a dva francouzští umělci. Začněme těmi irskými. Lisa Hannigan je teprve čtyřiatřicetiletá irská hudebnice, která svoji sólovou kariéru odstartovala v roce 2008 s albem Sea Sew. Toto album jí pomohlo vyhrát rovné čtyři hudební ceny Hot Press Readers' Poll. Kromě své tradiční tvorby přispěla i k několika dalším soundtrackům, přičemž bych zmínil alespoň Cuarónovu Gravitaci. Další nedílnou součástí soundtracku byla irská kapela Kíla, která na hudební scéně působí už od roku 1987 a má na svém kontě úctyhodných sedmnáct alb. Zatím co jejich kolegyně Lisa Hannigan je opravdu spíše písničkářka, Kíla nabízí posluchačům tradičnější irskou hudbu s již zmiňovanými nástroji pro ni tak typickými. Překrásný irský folk.

Francouzskou část tvůrčího týmu pak reprezentuje dvojice Bruno Coulais a Nolwenn Leroy. Coulais je francouzský hudební skladatel a klavírista, který je známý především svými filmovými soundtracky, byť u nás jeho jméno není ani zdaleka tak známé jako v případě mnohých amerických autorů. Na svém kontě má ale nepřeberné množství filmů, z nichž jmenujme alespoň Coraline, nebo Fantom Paříže. Zpěvačka s netradičním jménem Nolwenn je hudebnice a skladatelka a také produkt francouzské hudební soutěže Star Academy. Od jejího úspěchu v soutěži v roce 2002 vydala už pětici alb a kromě hudby také propůjčuje svůj hlas jako vypravěčka nebo dabérka. A byť zpívaná francouzština není určitě pro každého, stojí tato interpretka alespoň za zkoušku.

Jak je patrné z výčtu umělců, podařilo se pro film sehnat velice různorodou skupinu interpretů, kteří obohatili překrásní ilustrace snad ještě krásnější hudbou. Filmu se v českých kinech dočkáme už za týden, a  pokud se vám líbí soundtrack, určitě navštivte i film jako celek, do něhož překrásná hudba zapadne jako nedílná součást dech beroucí skládanky.