Dlouhé čekání na první český koncert Gorillaz se vyplatilo

Podle některých "nejpřeceňovanější kapela světa", která by bez své vizuální show a zvučného jména Damona Albarna, známého především z Blur, rozhodně neměla šanci prorazit. Kapela, která předchozí album The Fall nahrála kompletně na iPad a její členové jsou vlastně kreslené postavičky. Gorillaz. I přes to všechno jsou pro mnohé symbolem "dospívaní" a přelomu tisíciletí, neb album Gorillaz v roce 2001 zaznamenalo nečekaný úspěch a dokonce pomohlo kapele k zapsání do Guinessovy knihy rekordů jako "nejslavnější virtuální kapela světa". Kupodivu u nás vystoupili letos teprve poprvé. 

Už při příchodu k O2 aréně, bylo něco jinak. Člověk prostě přešel k turniketům, vešel dovnitř, koupil pivko a za pět minut již mohl být na místě a čekat na kapelu. To se rozhodně u velkých koncertů takových interpretů nestává. Ano, vyprodáno nebylo. V porovnání s jinými koncerty podobně zvučných jmen je to až nepředstavitelné. Vždyť O2 arénu zvládl vyprodat prý i Leoš Mareš (bez legrace). Možná je to tím, že přeci jen "zlatý věk" Gorillaz byl právě již kolem zmiňovaného roku 2001. Je tedy škoda, že k nám zavítali poprvé až tento rok. Konkrétně v rámci The Humanz Tour k aktuálnímu, stejnojmenému, albu Humanz. Naštěstí návštěvnost byla jediná ne zcela povedená věc, která se ten večer udála.

Pravdou sice je, že předskokan Remi Kabaka lidi do varu úplně nedostal. Dav se tvářil bez zájmu, neb všichni čekali na "Hello, is anybody there" z písničky M1A1 kterou letos Gorillaz své turné začínají. Přišlo. Monotoním, až téměř znuděným Albarnovým hlasem. Ten k tomu ale ostatně patří. Nálada se rozjížděla jen velmi pozvolna, ale při hitovce 19-2000 pařila už celá hala. 

Protože přeci jen původní členové 2-D, Murdoc Niccals, Noodle a Russel Hobbs se živých vystoupení moc fyzicky neúčastní, museli si Damon a zbytek "live bandu" pomoct se spoustou hostů. Nejvýraznějším z nich byl sbor sólistů a samozřejmě Zebra Kartz a hiphopové trio De la Soul. Tak jak jsme už u Gorillaz zvyklí, koncertem se prolínala spousta žánrů, od rychlejších rockových věcí, přes hiphopový nářez až po zádumčivý triphop. Vše bylo doplněno zdařilými animacemi nebo klipy, protože vizuální show a projekce byly alfou a omegou celého koncertu. Působivá byla například menší výsuvná obrazovka, na které byly zajímavé detaily doplňující dění na obrovském hlavním plátně. 

I přesto že šlo o tour k novému albu, samozřejmě zazněly i notoricky známé skladby. Na konec hlavního setu to byl Clint Eastwood a v přídavcích pak třeba Feel Good Inc., který s pomocí De La Soul roztančil snad úplně všechny, včetně tribun. Skutečně bylo těžké zůstat po celou dobu koncertu na sedadle. Vystoupení mělo spád, šťávu, zdařilou audiovizuální stránku a samozřejmě silný nádech nostalgie. Doufám, že Gorillaz poloprázdné sedačky nezastrašily a ještě se u nás ukážou. Byla by škoda, kdyby ne.  

foto: David Webr, atelier Webr