Hudba ve filmu a hrách

Wacky Wheels – zvířátka na motokárách. Když mi bylo nějakých pět let, jinak jsem tuhle překrásnou arkádovou hru neuměl nazvat. Hra z roku 1994 je sice do dnes považována za jakýsi klon konzolového Super Mario Kart, ale na kráse a zábavnosti jí to ani zdaleka neubírá. Ba co víc, hru v novém kabátku právě dodělávají nadšenci z Cascadia Games a dle traileru je jasně vidět, respektive slyšet, že se dočkáme i původního soundtracku.

Někteří z vás v současné době jistě netrpělivě čekají na zakončení první řady televizního seriálu Gotham, které je připravená na duben a květen. V mezičase bychom se tedy mohli podívat na to, jak se vyvíjelo hudební prostředí Batmanova Gothamu od jeho začátků ve čtyřicátých letech až do současnosti. Pro přehled pěti základních batmanovských epoch volím čistě jen hrané verze této komiksové legendy. Na animované dojde třeba někdy příště. A teď už vzhůru do zločinem ovládaného Gothamu.

Určitě jste už někdy v životě narazily na animované filmy, které byly na první pohled určeny pro dětské publikum, ale ve výsledku si z nich mohli daleko víc odnést dospělí. Zmiňme alespoň filmy Karla Zemana Pohádka o Honzíkovi a Mařence, Čarodějův učeň nebo australskou film Mary a Max. Podobně na mě zapůsobila i relativně nová záležitost s irské filmové produkce s názvem Song of the Sea. Co je na tomto filmu ovšem bere dech stejně jako překrásný způsob animace, je soundtrack.

Hráli jste někdy alespoň jednu hru od amerického studia Maxis? Kroutíte hlavou? Těžko uvěřit, že byste nikdy nezavadili ani pohledem o některý z produktů tohoto veleznámého a dá se říct, že i veleúspěšného studia, v jehož čele se proslavil legendární Will Wright se svými sim hrami. A právě pobočku studia Maxis Emeryville minulý týden Electronic Arts zrušili a její práci přerozdělili mezi jiná studia. Je možné, že se bude jednat o konec značky Sim City a bylo proto nanejvýš vhodné si tuto sérii a její hudební doprovod alespoň v krátkosti připomenout.

Konzolová hra Amplitude stejně jako její předchůdce Frequency už dnes patří minulosti stejně jako PlayStation 2, pro který hra původně vyšla. Zatím co Frequency se zaměřovala více na elektronickou hudbu a trance, Amplitude nabízela rockové a popové skladby v čele s Davidem Bowiem, Pink nebo Blink 182. Ani v jednom případě se ale hrám nepodařilo dosáhnout dostatečně velkého finančního úspěchu a tak se navzdory velmi dobrým hodnocením rozhodli vývojáři zaměření na hudební hry věnovat jiným žánrům – například Rock Band. Loni ale studio Harmonix možná trošku nečekaně vtrhlo na Kickstarter v naději, že jim sami hráči umožní vytvořit pokračování Amplitude.

V posledních dnech se po internetu objevují další a další recenze antického Apotheonu, duchovního nástupce prastaré hry Gods, ve které hrdina navštěvuje starověké Řecko a setkává se s jeho bohy. Když pomineme často kritizovanou herní stránku věci, nabízí tato videohra od společnost Alien Trap dva nezpochybnitelné trumfy – v prvním případě je to grafické zpracování, které bere dech a nabízí netradiční herní zážitek v překrásných kulisách. Jak už je patrné, druhou výjimečnou stránkou je pak hudební doprovod.

V neděli osmého února oslavil své třiaosmdesáté narozeniny legendární hudební skladatel John Towner Williams. Jeho nezaměnitelná hudební tvorba obsahuje jedny z nejslavnějších hudebních filmových motivů počínaje Star Wars, přes Indiana Jonese až po Harryho Pottera. Svých největších úspěchů dosahoval právě s těmito skladbami a to především během sedmdesátých a osmdesátých let. Během několika posledních let spolupracoval především se Stevenem Spielbergem a filmové hudbě se už příliš nevěnuje. Pojďme si teď připomenout alespoň pětici těch méně známých soundtracků, které stojí ve stínu těch nejznámějších. Který máte rádi vy?

Zkuste si na chvíli představit, že máte k dispozici malinkatou lepkavou kuličku, kterou začnete koulet ulicemi. Po přichycení pár kamínků a dalších drobností koule roste v průměru a neustále se zvětšuje, díky čemuž začíná nabalovat psy, kočky, později lidi, stožáry, domy, celá města a kontinenty. Tak nějak by se dala vystihnout základní myšlenka japonské šílenosti s názvem Katamari Damacy. Hře, která se v Japonsku a několika dalších regionech dočkala pěti pokračování a především byla vyzdvihována pro svůj soundtrack.

Zaklínač – geneticky upravený zabiják nestvůr potýkající se také s nástrahami tradičního života, elfy, trpaslíky, rasovou nesnášenlivostí, politikou a milostnými zápletkami. Těžko nějak jinak vystihnout literární dílo polského spisovatele Andrzeje Sapkowského, který by se dal označit za jakéhosi východoevropského Tolkiena. Jeho tvorba byla a je jiná v mnoha směrech a značně se odlišuje od relativně mírumilovných fantasy západního střihu. Jakožto úspěšná knižní série i Zaklínač vydobyl své místo ve filmu a hrách, a jakožto takový potřeboval i ozvučit. Jak to dopadlo?

Do předávání filmových cen Akademie 2015 už nezbývá ani měsíc a zvědaví filmoví kritici spolu s fanoušky čekají, kolik z devíti nominací promění dvojice Birdman a Grandhotel Budapešť. Nás na Hudební scéně ale bude na večeru moderovaném populárním Neilem Patrickem Harrisem zajímat kromě filmů samotných i kategorie věnované nejlepší hudbě – Best Original Score. V té se o zlatou sošku utká pětice různorodých soundtracků, přičemž jeden ze skladatelů si vysloužil hned dvě nominace. Možná nebude špatné si je připomenout.