Hudba ve filmu a hrách

V pátek jedenadvacátého listopadu odstartovaly oslavy jednoho velkého herního výročí. Značka Warcraft americké společnosti oslavila letos dvacet let a jedno z jejich dítek World of Warcraft se dočkal krásného desátého výročí. Věnovat se tak dlouho pěstování jedné z nejúspěšnějších her současnosti je obdivuhodný čin a co je důležité, rozhodně to není konec. A důležité je to pochopitelně i z hudebního hlediska, protože za oněch dlouhých deset let vyšlo rovných šest plnohodnotných soundtracků, které obsahují nespočetné hodiny herní hudby, doprovodných melodií a epických hudebních témat.

Podobně jako v každém jiném odvětví, i v případě herního průmyslu existují velké a dobře známé tituly, jako třeba již zmínění Starcraft, ale pak jsou i menší herní. Skoro by se dalo říct herní skvosty, na jejichž počátku stála geniální myšlenka, následovala parta schopných lidí, a výsledek se často stává legendou, byť ne tak známou. V roce 1996 vyšla hra The Neverhood, ve které se hráči ocitají ve světě z plastelíny, a stejně tak je z plastelíny hlavní hrdina. Pokud je to někomu málo, tak hra obsahuje ten nejpraštěnější soundtrack, jaký jsem kdy slyšel. A ten má na svědomí Terry Scott Taylor.

Při zmínkách o hudebních matadorech brázdících hudební moře desítky let, je potřeba zmínit i jeden seriálový fenomén, který je tu stejně dlouho jako Pink Floyd. Před jedenapadesáti lety byly totiž položeny nejen základy jedné z nejúspěšnějších kapel druhé poloviny minulého století, ale zároveň vznikl seriál, který do dnes baví fanoušky žánru science fiction. Je samozřejmě řeč o fenoménu jménem Doctor Who. Navíc při jaké jiné příležitosti ho zmínit než při konci zatím poslední, osmé série Doctorova seriálového restartu.

Když se řekne soundtrack, tak si asi většina lidí vybaví něco, co mohli slyšet ve filmu. Nějakou notoricky známou melodií nebo písničku, která se pak objevuje velice často jako odkaz na ten či onen film. Jsou ale ještě i soundtracky, které bohužel někteří neberou vůbec vážně. Je tu řeč právě o herních soundtracích, které podbarvují bezpočet videoher.

Pokud uslyšíte jméno Howard Shore a nedokážete si ho nikam zařadit, pak jste asi v životě neviděli Pána Prstenů, Hobita, nebo některý z dalších více než osmdesáti filmů, pro které tento hudební skladatel vytvořil hudbu. Kromě hudebního zpracování Tolkienova díla se ale kanadský skladatel věnoval i bezpočtu dalších zajímavých projektů a jeho kariéra rozhodně stojí za pozornost každého milovníka libých tónů.