Psychologie a hudba

Jestli si myslíte, že popová muzika není, co bývala, dost možná máte pravdu. Vědci tvrdí, že moderní písně jsou smutnější a pomalejší než hudba napsaná v minulosti. Aby toho utrpení nebylo ještě málo, písně nyní také prý trvají v průměru o něco déle. Tyto závěry vyplívají z analýzy přes 1 000 největších hitů vydaných mezi lety 1965-2009, kterou provedli sociologové a muzikologové ze Svobodné univerzity v Berlíně.

Minulý článek byl věnován především vzniku a historii kymatiky, vědě zkoumající účinky zvuku na hmotu (naší fyzickou realitu). Na následujících řádcích se dozvíte více o pozdějších objevech Hanse Jennyho, největšího průkopníka kymatiky.

Některé moderní fyzikální teorie tvrdí, že náš svět byl vlastně "vyzpíván". Byly to totiž vibrace (zvuk) co dalo vzniknout první hmotě a i dnes je náš svět neustále vytvářen mořem různých frekvencí.Jaký je tedy vztah mezi hmotou a zvukem? Tím a mnoha dalšími otázkami se zabývá kymatika.

I když to někoho překvapí, rytmus byl (ještě s psychotropními bylinami) nejspíš prvním způsobem, jakým člověk dosahoval změněných stavů vědomí a cíleně ovlivňoval svou náladu a mysl. Jak jsme tedy ovlivněni rytmem? Některé výzkumy naznačují, že právě změněné stavy vědomí vedly k rozvoji mozku člověka do dnešní velikosti.

Indická klasická hudba je propracovaná hudební nauka o několik tisíc let starší než evropská klasická hudba, už to by v nás mělo probudit úctu a také je to důvod nechat se inspirovat a poučit z toho, co Indové za ony tisíce let objevili. Dnešní článek bude o tom, jak se v Indii vychovávají a trénují mladí hráči na hudební nástroje, především na tabla.