Kymatika II

Minulý článek byl věnován především vzniku a historii kymatiky, vědě zkoumající účinky zvuku na hmotu (naší fyzickou realitu). Na následujících řádcích se dozvíte více o pozdějších objevech Hanse Jennyho, největšího průkopníka kymatiky.

Během pokračování výzkumu s tonoskopem, zařízením schopným přeměnit zvuk na vibrace, zkoušel Jenny vlastnosti jazyků a jejich schopnost ovlivňovat hmotu. Na desku posypanou pískem nechal působit slova vyslovovaná v různých jazycích. Brzy si všimnul, že samohlásky starých jazyků jako je sanskrt nebo čínština, tvarují do písku znaky odpovídající symbolům, které k nim v těchto jazycích příslušely.

 

Na druhé straně naše moderní mluva, která vznikla spíše racionálním způsobem, nic podobného nevytvořila. Vše nasvědčuje tomu, že posvátné jazyky Indie, Číny nebo Tibetu vytvořili lidé s hlubokým poznáním vesmíru a hudby. Tyto jazyky vznikly se záměrem více ovlivňovat fyzickou realitu, například pomocí neustálého opakování pozitivních slov – manter.  Náš jazyk nás tak spíše dostává do zvukové nerovnováhy, neladí, zatímco jazyk některých národů může mít skutečně až léčivý efekt, podobně jako zpěv.

Další zajímavý fenomén Jenny objevil při výzkumu kapaliny na kovové destičce. Pokud byl tonoskop zapnutý (na destičku působily silné vibrace), tak se i při naklonění destičky kapalina nepodvolila gravitaci a udržela se na svém místě, nestekla. Když byl tonoskop na desetinu sekundy vypnut a pak ihned zapnut, kapalina se sama vrátila na své místo na destičce a pokračovala ve vytváření kymatických vzorů. Podle Jennyho se jedná o důkaz možnosti použít vibrace k odrušení gravitace.

Univerzalita

„ Trénované oko dokáže v živé i neživé přírodě spatřit systém tvarů a vzorů, které jsou univerzální, ty přecházejí periodicky z jednoho do druhého.“ říká Jenny. Tyto univerzální vzory v přírodě jsou podle něj výsledkem neustálých vibrací, oscilací a pohybu vln. Používáním různých frekvencí dosáhl Jenny například v kapalině či písku skutečně vytvořit klasické přírodní vzory např. tvar listů, motýlích křídel, mušlí nebo hlemýždí ulity.

Jenny byl přesvědčen o tom, že vibrace dala vzniknout i evoluci. Zjistil také, že každá buňka má svou frekvenci a že skupina buněk se stejnou vibrací vytváří novou frekvenci, která je v harmonii s originálem a tak vlastně mohou vznikat i lidské orgány. Jenny věřil, že nejlepším způsobem léčení, je zkoumání účinků různých vibrací na naše geny, buňky a různé tělesné struktury. Tak bychom mohli levně a neagresivně léčit i ty nejtěžší nemoci pouhým vyladěním nemocných částí našeho těla.

 

Tento článek přímo navazuje na článek „“Kymatika, co to je?:

http://www.hudebni-scena.cz/clanky/aktuality/?nid=7792-kymatika-co-to-je.html