Polanka Fest se po tříleté odmlce vrátil na třebíčské koupaliště

Poslední červencový víkend patřil v Třebíči hudbě, jelikož se po tříleté covidové pauze vrátil jeden z největších festivalů v tomto městě - Polanka Fest. Festival se konal opět v režii Yashica Events.

Brány areálu se otevřely v pátek 29. července v 15:00 a již o hodinu později se na obou pódiích představili první účinkující. Ta menší stage patřila lokálním umělcům, ta větší byla vyhrazena pro ty nejznámější české, ale i slovenské interprety.

Prvním vystupujícím byl Vojtěch Drahokoupil, který se v tak brzkých festivalových hodinách nedočkal velkého publika, ale to je o pracovním dnu pochopitelné. Vzorným příkladem může být skupina Poetika, která vystoupila v podvečer. Tuhle kapelu přímo z Vysočiny si návštěvníci ujít nenechali a v momentě, kdy to kluci rozbalili, začala ta správná festivalová atmosféra.

Klenotem večera byla šestičlenná slovenská pop-rocková skupina No Name. Frontman kapely Igor Timko po celou dobu jejich show bavil i občasnými průpovídkami. V údivu všichni zůstali, když se zeptal, kdo je na jejich koncertě poprvé, a zvednutých rukou bylo opravdu dost.

Po skvěle rozjeté show borců ze Slovenska nastoupili na hlavní scénu rockeři z kapely Harlej. Ti měli při svém posledním venkovním koncertě v Třebíči velikou smůlu, protože musel být pro velmi nepříznivé počasí zrušen. Letos jim sice nepršelo, zato jejich vystoupení poněkud zhatilo nekvalitní ozvučení a světla také nebyla úplně to pravé ořechové, ale i přesto se z koncertu snažili vyždímat maximum.

Jako poslední v pátek vystoupili Wohnouti, kteří Třebíč navštívili na den přesně i před rokem. Fanoušků se na jejich koncertě vždy sejde pořádná kopa, a ani tento koncert nebyl výjimkou. Slyšet stovky lidí zpívat, jak se budou vracet domů nad ránem, se prostě neomrzí. A ti, kterým Wohnouti nestačili, se skutečně nad ránem vraceli, protože až do druhé hodiny ranní ještě veškeré přeživší bavil DJ.

Sobotní program otevřela rocková kapela The Silver Spoons původem z Loun, která se proslavila zejména díky svému singlu He's Got My Money, kterou nahráli v Los Angeles, ale známý je i jejich hit I Need A Woman. Tahle česká kapela se vyznačuje tím, že jejich písničky jsou výhradně v anglickém znění, a pokud ještě nějaký ten evergreen přidají, dozajista se dočkají věhlasné slávy.

Dalším na pořadu dne byl zpěvák, skladatel a tanečník Pekař. Po vystoupení jsme se pár dívek zeptali, jak se jim vystoupení líbilo, a s úsměvem na tváři nám odpovídaly, že by si to nejraději zopakovaly ještě jednou. Zato kapela MYDY se velkého ohlasu nedočkala. Před pódiem to znatelně prořídlo a zbývající účastníci spíše nechápavě kroutili hlavou.

Poté následovalo vystoupení "striptérské kapely ze Smíchova". Na MIG 21 čekali všichni celý den. Tihle chlapíci jsou již déle v kurzu a jejich vystoupení vždy stojí za to. Jejich frontman Jiří Macháček je navíc známý i z pěkné řádky českých filmů, takže si žádná nezadaná třebíčská dáma nemohla jeho koncert odpustit.

Na závěr festivalu vystoupila slovenská kapela Iné Kafe, která si trochu napravila reputaci po Vysočina Festu a byla důstojným zakončením Polanka Festu. Mimo jiné jsme se od nich dozvěděli, že mnoho festivalů na Slovensku muselo být kvůli dešti zrušeno. Posléze jsme zjistili, že třebíčský festival byl pro ně snad jediným místem, kterému se tahle smůla vyhnula.

Jak zhodnotit festival? Po hudební stránce určitě jako vydařený. Po stránce zázemí nás napadá pár drobností k vylepšení do příštích let. Stánků s jídlem a pitím byl dostatek a již se netvořily tak obrovské fronty jako v minulých letech, možná by ale bylo lepší přesunout je na druhou stranu areálu, aby fronta, přestože nevelká, nezasahovala do chodníku. Fanoušci také trochu nelibě nesli uzavírání části areálu při přesouvání aparatury jednotlivých umělců. Naštěstí tomu tak bylo většinou jen na chvíli. Ale žádné nebe není bez mráčku a v příštím roce bude festival ještě lepším, než byl doposud. Těšíme se v roce 2023!

Text: Nico Moro, Daniela Nosková
Foto: Daniela Nosková