První ročník Aerodrome festivalu přinesl slušný nášup

aneb divoký večer svérázných Killswitch Engage, irských Flogging Molly, punkerských Nofx a dlouho očekávaní SYSTEM OF A DOWN. S blížící se šestnáctou hodinou dav před branami houstl, pokud jste tou dobou nebyli v areálu, pravděpodobně jste litovali té tlačenice. Suma sumárum se na festival přišlo podívat okolo 17 000 návštěvníků. Nakonec to nezvládly ani mobilní sítě a zavolat si bylo takřka nemožné.

Mírné zpoždění, se kterým rozjížděli show metalcoroví Killswitch Engage, přišlo vhod právě lidem v oné tlačenici. Před podiem byste tou dobou našli jen pár vztyčených rukou opravdových fanoušků metalu. Kapela zahrála i pár novinek z alba Disarm the Decent. Drtivá většina obecenstva se však rozkoukávala a občerstvovala. Pak ale nastoupili Flogging Molly a jejich Irský punk s lidovým až hospodským nádechem rozproudil krev v žilách mnohým z návštěvníků. Leč stále světlo a poměrně brzo, začalo se tancovat a areál nasákl dobrou náladou rozjíždějícího se festivalového dne, který měl zakončit dlouho očekávaným klenotem System Of A Down.

I přes vydařený koncert FM, atmosféra pak zhoustla pro mnohé až na bod mrazu. Přišli totiž na řadu američtí punkáčí z Nofx, kteří si nebrali žádné servítky. S vervou a posměšky se naváželi do fanoušků metalu, kteří tak netrpělivě čekali na SOAD. Celé jejich vystoupení bylo proloženo vstupy zpěváka Fat Mike, který dělal posměšky na účet obecenstva.

Například se zeptal, kdo z nich je opravdový fanoušek metalu. Tím si získal velkou přízeň a řada lidí začala tleskat, zvedat ruce a jásat. Následně je všechny ze stejného důvodu nečekaně poslal do jistých temných míst. Lidi jako já, kteří si to nebrali moc osobně celkem pobavil. Když se členové kapely začali bavit o „lidech co tu nemáme, o černých lidech“. Humor mě opustil. Jejich punkovému představení se samozřejmě nemohlo vyhnout ani téma SOADu. Kapela si střihla „tribute“ (poklona) song s názvem System Of A Down. Text byl jednoduchý. „SOAD netrpí Downovým syndromem, ale chtějí položit systém“. Načež si zpěvák začal dělat srandu z dětí s tímto syndromem. To už i ostatní členové kapely pochopili, že je moc a odpískali baviče proslovem "not cool man". Nicméně jejich chování se dá pochopit. Pohled na diváky, kteří tu nejsou kvůli nim, a jejich hudba je nezajímá, je noční můrou každého muzikanta. Celkově představení frontmana Fat Mika vyznělo spíše buranským tónem pseudo punkrocku 21. století, kdy se jedná více o módní styl než o nutnost sdělení skrze šokovanost obecenstva pravého punku. Kapela přednesla pár písní z posledního alba, zbytek doplnili těmi staršími.

Se skluzem, ale přece začínají písní Aerials za zhasnutých světel svojí podívanou System of a Down. Po nekonečných 14 letech, od doby, kdy zde hráli naposledy. Kytarista Daron Malakian po písni rychle prohlásil, že Praha byla ve skutečnosti první město v Evropě, kde kapela zahrála. Tehdy, v roce 1998, tu kluci s Arménským původem hráli ještě jako poměrně neznámá předkapela pro mohutný Slayer. Žádný dlouhý proslov se ale nekonal, není čas. Lidé se baví a kapela neúnavně a téměř bez přestávky předvádí, co umí. Serj dokazuje svým hlasem, že na to má a vokály zní skoro jako na desce. Sehranost a právě nacvičenost starých písní zakrývá snad jen fakt, že od doby, kdy se vrátili opět na scénu, nevydali zatím žádné nové album. Kapela předvedla svoji profesionalitu jednak tím, že nereagovala na posměšky punkerů z Nofx, tak prostou výzdobou své stage, kde vlastně za jejich zády pouze vlálo logo SOADu. To bohatě stačilo, protože hudba se postarala o zbytek nezapomenutelné show.

Celkové dojmy z akce mám velmi vřelé. Organizátorům se tímto husarským kouskem opravdu podařilo i během tak krátkého času, jediného odpoledne, vytvořit náladu, která normálně koluje pouze u vícedenních festivalů jako je Rock For People. Různorodá hudba,nějaký ten skandál, léto, studené pivo, výborné jídlo a hlavně zábava… Tak vypadal Aerodrome festival 2013!

Pár fotek z festivalu na našem FB