Déšť nedéšť Vysočina Fest jede dál na výbornou

Po prvním úspěšném dni a zdařilém začátku Vysočina Fest v pátek přilákal ještě více návštěvníků, a to i navzdory tomu, že téměř po celý festivalový den počasí vůbec nepřálo. I přes vytrvalý déšť na jihlavském amfiteátru panovala skvělá atmosféra a na lidech, kteří se nenechali odradit uplakaným počasím bylo zřetelně vidět, že se přišli bavit a trocha toho deště je nemůže připravit o odhodlání si festival jaksepatří užít.

Den druhý opět nabídl celou řadu skvělých hudebníků a kapel, ovšem oproti dni prvnímu na jihlavském amfiteátru měli početné zastoupení i zahraniční hosté, a to především ze Slovenska. A byly to právě slovenské kapely, které na hlavním pódiu odstartovaly hudební maraton. Jako první se do toho opřeli mládenci z punk-rockové formace Iné Kafé a za vydatného deště a nemalé podpory ze strany publika předvedli to nejlepší ze svého repertoáru.

Štafetu si následně předali se svým slovenským kolegou Richardem Műllerem a jeho kapelou a následovala šňůra slovenských a v česku již zdomácnělých hitů. Hned po nich se na druhém pódiu žezla chopil Majk Spirit, který spolu se svou domovskou crew H16 odehrál skvělou show pro zcela zaplněné hlediště za hutné podpory davu rozvášněných fanynek.

Mezi tím se na hlavním pódiu připravila kapela Chinaski, která za ohromného uvítacího aplausu bez větších proslovů zahrála důvěrně známé songy, které s nimi zpíval celý amfiteátr a show to byla opravdu velkolepá. Přestože následující Wanastovy Vjecy také sklidily obrovský aplaus a Robert Kodym se svou obměněnou sestavou v kapele zahrál a zazpíval písně nejen z repertoáru wanastovek, ale i sesterské Lucie, výkon pražských Chinaski měl mnohem větší náboj a sršel energií.

Davové nadšení z výkonu Michala Malátného a jeho kapely bylo tak ohromné, že se museli tihle hudební mágové dvakrát na podium vracet s přídavkem. I když druhý festivalový den nabídl celou řadu skvělých interpretů zvučných jmen a vynikajících výkonů, Chinaksi byli bezesporu kapelou dne a zaslouženě jim náleží uznání za vynikající show.

Mimo jiné se Vysočina Fest pyšní tím, že o zvuk je postaráno prostřednictvím špičkové ozvučovací techniky, což ovšem místy působí kontraproduktivně a mezi návštěvníky koluje jednotný názor, že hlasitost některých vystoupení je vysoko nad hranicí snesitelnosti. I přes některé organizační a technické nedostatky se i druhý festivalový den skvěle vydařil a nezbývá než se těšit, co přinese den poslední.

Fotoreport na Facebooku

Autor: Bohdan Vysloužil