Glen Velez a hra na rámový buben

Čtyřnásobný držitel Grammy a otec moderní hry na rámový buben je celosvětově proslulým perkusionistou. Přinesl nový způsob bubnování. Roky studoval způsoby bubnování mnoha hudebních kultur po celém světě a dnes jeho virtuózní technika pohybů ruky, spolu s podupáváním, “bubnovým jazykem“ a zpíváním alikvotního zpěvu otevřela nové možnosti pro bubeníky celého světa.

 Velez vyrostl v Texasu a v roce 1968 se přestěhoval do New Yorku, kde začal hrát jazz na bicí soupravu, velice brzy ale přesedlal na ruční bubny z celého světa, hledaje učitele různých hudebních tradic. Mezi jeho nejoblíbenější nástroje patři bodhrán, pandeiro a bendir. Přestože všechny tyto bubny mají podobnou konstrukci, každý má svou vlastní charakteristickou techniku hraní. Velez studuje každý nástroj tradiční cestou, ale poté vytváří vlastní styl hraní vytvořený z mixu technik různých kultur, které se dříve naučil.

Je také prvním sólovým umělcem, který se úspěšně živí hraním na rámový buben. V roce 1989 nadchla jeho hudba Johna Cage, slavného skladatele 20. století, který poté napsal několik skladeb speciálně pro Veleze. Hrál také se s Stevem Reichem, Suzanne Vega, Maya Beiser, Izraelskou fiharmoniíí, Brooklynskou filharmonnií, Zakirem Hussainem, Sonny Fortune, New Yorským baletem a mnoha dalšími soubory, měl své vlastní rozhlasové pořady. Také jeho „Ta Ka Di Mi Duo“ spolu Lori Cotlerovou získalo velký ohlas.

Velez vytvořil několik instruktážních videí a knih, je učitelem, který působí celosvětově. Vytvořil svou vlastní učební techniku, kterou nazývá The Handance method (metoda tance rukou). V ní zapojuje hlas a pohyb těla do procesu učení. Tato metoda se úspěšně učí v mnoha univerzitách po celém světě.

Rámový buben je jedním z nejstarších hudebních nástrojů, jehož počátky jsou v Římě, Indii a blízkém východě. Tím, že Glen zpopularizoval tento druh bubnu, začala firma Remo vyrábět v roce 1983 nové druhy rámových bubnů nazývané Glen Velez Signature series a i později vznikl několik dalších sérií rámových bubnů inspirovaných hrou Glena Veleze.

Po 35 let sbíral záznamy a fotky o rámových bubnech od těch nejstarších až k těm dnešním. V roce 2010 začal tyto své záznamy prezentovat a inspiroval tak mnoho svých žáků k hledání hlubších kořenů rámového bubnu.