Michael Patrick Kelly představí desku "iD" i u nás

Michael Patrick Kelly vydal v červnu novou desku nazvanou iD. Název, který znamená identitu, byl zvolen jako výraz toho, že deska je osobní, dal do ní co nejvíc ze sebe. Album věnoval všem, kdo mají kvůli své identitě – kvůli tomu, že jsou třeba něčím jiní – potíže ve společnosti. 19. srpna představí svůj sólový program včetně písní z desky iD i u nás: vystoupí s plnohodnotným koncertním setem na Happy Faces Festivalu v Sedmihorkách u Turnova.

"Wow, šest měsíců kreativní práce je teď u konce. Neuvěřitelné. Mám radost, že těchto patnáct popovo-rockovo-folkovo-soulových tracků vzniklo, s pár featuringy a spoustou mojí osobní DNA.“

Na desce hudebník pracoval šest měsíců v Londýně i jinde. Spolupracoval na ní s několika současnými věhlasnými producenty a dal si záležet, aby deska zněla velmi moderně. Tak se také stalo – žánrově album spadá do moderního pop/rocku s občasnými drobnými „výlety“ do jiných žánrů. Ke zmíněným featuringům patří hudebníci, kteří si říkají Gentleman (píseň iD) a Wildwood Kin (píseň New Spirit).

Prvním singlem se stala píseň Golden Age, která vypráví o vzájemných vztazích se sourozenci a současnosti, jež dává více prostoru pro společné fungování jako rodina, kdy už nejsou tolik zatíženi pracovními vztahy jako v dobách největší slávy. Po hudební stránce je píseň energická, hymnická, vcelku logicky vybraná jako první singl.

iD, jak název napovídá, hovoří o identitě, o tom, být sám sebou – „to je víc než občanka, je to tvoje jedinečnost“, a zároveň o tom, že ve finále jsme si všichni rovni, jsme lidské bytosti. Píseň je velmi moderní a v refrénu svým způsobem melodicky až veselá, text obsahuje neotřelé rýmy (hoping – open).

Higher Love je aspoň zčásti novou verzí písně All My Three, i když je pravda, že z původní verze toho moc nezůstalo. V refrénu píseň dosahuje „těžšího“, jakoby jazzovějšího zvuku použitím žesťových nástrojů. Téma má náboženské, téma Boží lásky. 

Friends R Family je vyznáním o přátelství od dětských let až dodneška – „přátelé jsou rodina, kterou sis vybral“. Paddy v ní připomíná některé blázniviny, které s kamarádem podnikal – chození do klubů na falešný občanský průkaz už v šestnácti, video, které jeho kamarád natočil a ve kterém si on, Paddy, ostříhal dlouhé vlasy. Píseň je chytlavá, melodická, zároveň dobře napsaná, ne „prvoplánová“ a v refrénu je trochu cítit vliv americké hudby.

New Spirit je také novou verzí původní písně s tímto názvem, dlužno dodat, že poněkud přístupnější pro posluchače. V textu touží interpret po tom, aby mu byly odpuštěny hříchy, aby se stal novým, lepším člověkem.

Requiem, jak název napovídá, zpracovává smutné téma smrti. Jde o velmi silnou píseň, jednu z nejvýraznějších v rámci alba, a to jak hudebně, tak po stránce textu a interpretace. V textu není konkrétně jmenován nikdo, pro koho by měla být, Paddy však do textu zapracoval různé narážky („I've been thinking 'bout the dark soul of rock'n'roll“, „voices of angels are suddently just gone“, „life can be short but melody lives on“), ze kterých lze usuzovat, že myslel na některé své hudební kolegy, kteří odešli příliš mladí. Po pěvecké stránce Paddy v této písni využívá svého pověstného falzetu, který tak dobře pamatujeme ze starších písní jako Brother Brother či Don't Judas Me a který mu dovoluje zpívat i velmi vysoké tóny.

Energická píseň Run Jump Fly svým úvodem se sbory a doprovodnou kytarou i celkovou rozmáchlostí připomíná Paddyho oblíbené U2. Píseň vyzývá k odvaze, citát z refrénu mluví za vše - we've only given one shot, one life.

A Little Faith se hudebně vyznačuje značným groovem a dovedeme si představit, jak bude na koncertech strhávat fanoušky k tanci. Textově však připomíná vážnější témata – sejítí z cesty, slepou uličku, osvobození, úprk, jako by člověk závodil, a víru, která pomáhá.

Land Of Bliss může fanouškům v úvodu po melodické stránce zase připomenout starší píseň What If Love od Kelly Family. Píseň se obrazně zamýšlí nad současným světem, vyzdvihuje význam lásky i naděje a víry. Paddy opět používá některá neotřelá obrazná vyjádření (if Jesus had a little bonfire in human hearts).

So Beautiful je velmi pomalá balada s využitím klavíru. Na albu se hned jako další track objeví kousek z ní jako Reprise. Nás zatím zaujala méně, více ukáže čas.

Free je další píseň, ve které se především v úvodu a v refrénu hudebně ozývá Amerika. Není ani divu, Paddy má kromě irského také americký pas (neboli iD :-)) Text vyzývá k osvobození sebe sama, k tomu, aby člověk byl sám sebou ( „no more labels (...) hear the drumming in your heart (...) liberty at last“).

Lazarus odkazuje svým názvem na biblickou postavu a z ní vyplývající obecný symbol nemoci a utrpení v západní křesťanské kultuře. Z textu se dá – tím spíše při znalosti Paddyho životního příběhu – také usuzovat na křesťanské téma a Boha pomáhajícího člověku, který na tom zrovna není dobře. Hudebně se jedná o rytmickou pop-rockovou skladbu se sugestivně opakovaným „come out“.

How Do You Love se táže, jak na to, aby člověk byl schopný znovu milovat. Píseň zní velmi moderně, téměř až vesele, ale zároveň meditativně, je-li možné tyto dvě věci spojit. Texto opět obsahuje neotřelé rýmy a slovní spojení (later-hater, never-lever, sooner-schooner).

Píseň Last Words má nejtěžší, nejvíc jazzový zvuk z celého alba díky použitým žesťovým nástrojům, třídobému rytmu a sugestivnímu Paddyho zpěvu. Text je de facto koláží z posledních slov mnoha slavných osobností v několika jazycích včetně posledních slov Kristových: „Do Tvých rukou poroučím svou duši“. Jako celek pak může text působit jako vnitřní stav někoho, kdo cítí, že může brzy zemřít, a tváří v tvář blížící se smrti se zamýšlí nad tím, co přijde po ní.

*

Michael Patrick Kelly, řečený Paddy (*1977), je irský hudebník dlouhodobě žijící v Německu. Proslavil se s rodinnou kapelou The Kelly Family, kterou v začátcích tvořili jeho rodiče a starší sourozenci, později se ustálila devítičlenná sourozenecká sestava, která dosáhla v 90. letech celoevropské slávy. Začínali jako pouliční muzikanti cestující v obytném busu po celé Evropě, jejich hudba mísila folk, pop, rock a vlivy lidové hudby ze zemí, ve kterých během let pobývali (Španělsko, Francie, Německo, USA, Irsko a další). Rodina brzy přišla o matku (zemřela v roce 1982), vážně nemocný otec sledoval léta největší slávy ze zákulisí a nějaký čas ještě zvládal řídit kapelu po umělecké a obchodní stránce.
Po smrti otce (2002) se profesní cesty sourozenců pozvolna rozešly a téměř každý z nich založil sólový hudební projekt. Patrick již déle pociťoval špatný psychický stav a vnitřní prázdnotu z povrchního světa šoubyznysu, hledal hlubší životní naplnění. Po krátkém období sólové hudební dráhy odešel do kláštera (2004), aby prohloubil svou křesťanskou víru a zodpověděl své otázky ohledně smyslu svého bytí. O šest let později po sérii zdravotních potíží pochopil, že být mnichem není jeho skutečným posláním. S vědomím, že odpovědi na své otázky našel, se vrátil do světského života. To znamenalo i návrat na hudební pódia a sňatek s dávnou láskou Joelle.
V německy mluvících zemích je Michael Patrick Kelly úspěšným sólovým pop-rockovým muzikantem a pověstným showmanem. 19. 8. zavítá i k nám na Happy Faces Festival v Sedmihorkách u Turnova. K mezitím obnovené Kelly Family se nepřipojil, neboť je příliš zaneprázdněn povinnostmi vyplývajícími ze sólové hudební dráhy.