Osobnosti rocku a metalu: Michael Kiske - Helloween byl jen začátek

Jméno německého zpěváka bude asi navždy spojované především s power metalovou kapelou Helloween, se kterou spojil svoje mládí a šest let života. Naneštěstí pro něj a pro fanoušky nedopadlo jeho působení v kapele úplně podle očekávání a znamenalo to částečný ústup do pozadí a téměř sedmnáctiletou pauzu od velkého koncertování. Na čem všem během té doby tento německý zpěvák s téměř čtyřoktávovým rozsahem a charakteristickým hlasem pracoval?

Michael Kiske se narodil roku 1968 v německém Hamburgu a informace o jeho dětství jsou zahalené z drtivé většiny tajemstvím podobně jako třeba Bermudský trojúhelník. První veřejně dostupnou informací je tak vznik kapely s názvem Ill Prophecy, kterou v sedmnácti letech založil se svým spolužákem, a už tehdy se v jejich repertoáru objevila dvojice písniček A Little Time a You Always Walk Alone, které napsal pro kapelu právě Kiske, a které se později objevily na dvojdílném album Keeper of the Seven Keys kapely Helloween, které na sebe nenechalo dlouho čekat.

Už v osmnácti totiž vzbudil Kiske zájem ze strany tehdejšího frontmana kapely Helloween Kaie Hansena, který nezvládl věnovat se zároveň zpěvu a hlavní kytaře. Kapela se na začátku musela smířit s odmítnutím, protože Kiskemu se nelíbil příliš tvrdý zvuk alba Walls of Jericho a teprve po příslibu melodičtějšího metalu, a několika nepovedených pokusech u jiných zpěváků, se kapele podařilo Michaela Kiskeho přivést mezi sebe. Díky změně žánru a Kiskeho hlasu se z již zmíněného dvojalba stal legendární počin a do dnes je považován za jeden z milníků při vzniku power metalu. Kapele to otevřelo dveře mezi hudební smetánku tehdejší doby a vrcholem pro ně byla účast na festivalu Monsters of Rock. Už během turné k dvojalbu odešel z kapely zakládající Kai Hansen, což vedlo ke dvojici ne příliš povedených alb (Pink Bubbles Go Ape a Chameleon), po kterých skončil v kapele i sám Kiske, který byl „vyhozen z osobních důvodů“, to se psal rok 1993.

Trvalo další tři roky, než se pokusil Kiske naplno nastartovat svoji sólovou dráhu, a pokusil se o to další spolupráci s Hansenem. Album nazvané Instant Clarity rozhodně nebylo špatné, naopak ukázalo, že Kiske bude v budoucnu experimentovat, protože jednotlivé skladby přesahují metalový žánr. V roce 1999 na svoje první album navázal počinem nazvaným Readiness to Sacrifice, na kterém už úplně opustil žánr, který ho vynesl na světla. Album mimo jiné obsahuje i čistě symfonické skladby. O čtyři roky později opět pocítil touhu dělat tvrdší hudbu, což ukázal s kapelou na albu SupaRed (2003), přičemž dál už opět pokračoval sám a to na dvojici alb Kiske (2006) a Past in Different Ways, na kterém přezpíval své staré skladby z doby působení v Helloween.

I přes jeho koketování s odlišnými žánry zůstal Kiske duší stále věrný zvuku kytar a bicích. Když ho v roce 2000 požádal Tobias Sammet (Edguy), aby se zúčastnil jeho projektu Avantasia – metalové opery, Kiske souhlasil a zapojil se. Jeho jedinou podmínkou v té době bylo zachování anonymity, což mu ovšem vydrželo pouze na prvním albu. The Metal Opera Part II už oficiálně uváděla mezi zpěváky Kiskeho jméno. Avantasia by se dala považovat za Kiskeho projev slabosti, protože když se několikrát vyjadřoval ve smyslu, že už tvrdou muziku dělat nechce, připojil se nakonec k tomuto projektu našlapanému velkými jmény německého, a nejen německého, metalu. Že ho práce s Avantasii baví do dnes, dokazuje i účast na letošním Wacken Open Air festivalu, kde spolu s ostatními členy vystoupil.

Za zmínku pak stojí ještě dva menší projekty před Kiskeho velkým návratem na hudební scénu. V letech 2005 – 2013 se stal členem kapely Place Vendome, kde narazil i na dva členy svého budoucího projektu. Byl to basista Dennis Ward a bubeník Kosta Zafiriou. Spolu s nimi pak Kiske vydal celkem tři alba, přičemž valná většina tvorby spadá do rocku a metalu.

Druhým projektem, na kterém se Kiske podílel, bylo album natočené spolu s americkou zpěvačkou Amandou Somerville, která bude známá hlavně fanouškům symfonického metalu, díky její spolupráci například s Epicou nebo už výše zmíněnou Avantasií. Kiske/Somerville (2010), jak se pojmenovali, byl další z rockových počinů, do kterých se Kiske pustil, a stejně jako ve velkém množství těch předešlých, i tady sázel na vysokou dávku melodičnosti doplněnou o ženský prvek. Projekt byl natolik úspěšný, že dvojice připravuje album, které by mělo vyjít ještě během letošního roku.

Rok 2009 se dá považovat za určitý zlom v Kiskeho kariéře. Spolu s dvojicí svých známých z kapely Place Vendome, a kytaristou Mandy Meyrem, založil svoji aktuální kapelu Unisonic, se kterou se pak o rok později vydal na malé turné. Trvalo sedmnáct let, než se Kiske opět rozhodl koncertovat živě a ve velkém. V roce 2011 se pak ke kapele připojil i Kai Hansen, se kterým Kiske v minulosti několikrát spolupracoval, a kapela mohla začít natáčet. Zatím má na svém kontě dvě studiová alba – Unisonic (2012) a Light of Dawn, které jsme recenzovali začátkem září. Kapela se těší velké popularitě všude po světě, chemie mezi Kiskem a Hansenem nadále pracuje, a v současné době je kapela na turné společně s Edguy.

Ve svých šestačtyřiceti letech tak zůstává Michael Kiske jedním z nejlepších, a nejpopulárnějších, zpěváků metalového světa. Pokud se bude držet vzoru dalších velkých jmen, můžeme se na jeho hlas těšit ještě i za dalších dvacet let.

Zajímavosti:

• V roce 1993 kolovaly zvěsti, že by mohl právě Kiske nahradit Bruce Dickinsona na postu zpěváka v Iron Maiden. Jak víme, nikdy se tak nestalo.
• Kiskeho charakteristický zpěv je často srovnáván se zpěvákem Geoffem Tatem s příměsí Roba Halforda a Bruce Dickinsona
• I přes krátké působení u Helloweenů je právě toto období uváděno jako jeho nejlepší a nejinspirativnější pro mnohé jeho následovníky
• Opakovaně se umisťuje na vysokých místech žebříčků popularity (Burn, páté místo) a nejlepších zpěváků všech dob (Metal Hammer, osmnácté místo)
• Na prvním albu od Avantasie byl Kiske uvedený pouze jako Ernie, nepřál si tehdy, aby byl ještě někdy spojovaný s metalem
• Několikrát spolupracoval s Gamma Ray a jeho kamarádem Kaiem Hansenem a nazpíval pro jeho alba i pár skladeb
• Mimo všechny uvedené projekty se podílel, více či méně, na dalších téměř dvaceti různých albech jako host