Brod 1995: Malý festival velkých rozměrů

Předposlední prázdninový víkend se v Českém Brodě uskutečnil tradiční festival Brod 1995, který odkazuje a navazuje na původní Rock for People, který se v těchto místech konal až do svého přesunu do Hradce Králové. I přes to, že festival je to menších rozměrů a letošek byl prvním rokem, kdy se objevilo na lineupu zahraniční jméno, jde vidět, že pořadatelé jsou opravdu velmi pečliví a akci připravují s takovou láskou a péčí, jako by se jednalo o skutečně velký fesťák evropského formátu. 

"Brána borců" se pro návštěvníky otevřela již ve 12.00, ale asi i díky pošmournému počasí se areál plnil relativně pozvolna. Levou stage otevřeli nadějní Willow, následovaní na pravé stagi pražskými Deaf Heart. Bohužel Tony Ducháček a garáž, na které se těšili především starší návštěvníci festivalu, kvůli náhlé nemoci nedorazili. Každopádně o rozjetou atmosféru se následně postarali sympatičtí This!. Moc příjemný klasický rock, prokládaný humorem a vtipnou sebereflexí mezi skladbami.Ostatně poselství basáka Vojty Kotka ke skladbě Never give up "Nikdy to nevzdávej, i když jsi den předtím hrál v Brutnále" hovoří za vše:).

Pravdou je, že Prohrála v kartách měli fanouškovskou základnu o něco širší. Taky jejich koncert na Brodě byl jejich jediný letošní, takže určitě by byla škoda o něj přijít. Zahradnický deštík pomalu ustával a o slovo se přihlásili The Silver Spoons. Ti mimochodem hráli i letos na Rock for People, též za deště, čili bylo fajn, že na Bordě jim přeci jen sluníčko na chvíli přálo.

Na neskutečný příval energie od Marky Rybin a její Gaii Mesiah na levé stage již byl areál slušně zaplněn. Aby taky ne, Gaia jako tradičně ukázala, že se toho nebojí a obrovskou vlnou pozitivních emocí odstartovala našlapaný večerní program.

Následovali ji Mňága a Žďorp, kteří se díky absenci Tonyho Ducháčka stali nejstarší kapelou festivalu (fungují už přes 35 let). Na Rock for People/Brodě jsou častým hostem a poprvé zde hráli již v roce 1996, čili na druhém ročníku. I proto již většina hraných skladeb téměř zlidověla a pobrukoval si je skoro každý. Tomu zřejmě chtěli předejít Wohnout, kteří do playlistu zařadili velkou dávku písní z nového alba HUH!. Ne snad že by album nebylo dobré, ale jak ukázala poslední písnička setu, starý flák Vrátnej, občas je dobré zařadit i osvědčené staré kusy, nehledě na to, jak moc jsou již ohrané.

A po deváté hodině to přišlo. Nejen teda obrosvká průtrž mračen, která neubrala na intenzitě témeř až do rána, ale hlavně Dubioza Kolektiv - pro mnohé highlight festivalu a první velká zahraniční kapela v historii Brodu 1995. O celé intro se postarala "Googleta", která se Dubioze osvědčila už pri youtube vysíláních z karantény a odpálila více něž hodinu radostného reggae-dub-rocku a přívalu balkánské nálady a pozitivní energie. Krom ní pak též přišel třeba i feat. s Robbym Gigabytem ve skladbě "Take my job Away". První řady zapomněly na déšť a svou oblíbenou kapelu si užívaly až do samého konce. Pořadatelům patří velký dík za to, že tuto bosenskou partu přivezli právě do Brodu. Zazněly jak osvědčené fláky, tak třeba i Može li? z aktuálního alba Agrikultura. 

Pravdou je, že pršelo opravdu výrazně a tak se v průběhu Dubiozy areál pomalu začínal vyprazdňovat a na následující Monkey Business a poté na Cocoman & 2127sounds zůstali už jen ti nejoddanější (nebo nejmokřejší, kterým už to bylo jedno). 

Takže závěrem? I když se jednalo o skutečně menší jednodenní festiválek lokálního formátu, tak vše - ať už skladba lineupu, tak připravenost areálu, možnosti občerstvení, hygienické zázemí a podobně, bylo naprosto vychytané. Což vlastně vystihuje i jejich motto "MALÝ FESTIVAL VELKÝCH ROZMĚRŮ". Kdo už se necítí na několikadenní velké fesťáky, ale přesto si chce užít tu správnou atmosféru a perfektní zázemí, určitě by si měl 19. 8. 2023 udělat čas na další ročník.