Čtvrtý den na Colours Of Ostrava s bravurním finále

Asi každý si pomyslel, že za první tři dny na prestižním hudebním festivalu Colours of Ostrava zažil takřka vše. To se ale hodně mýlil, protože chyběla monstrózní show světoznámého DJ, kterým rozhodně byla hlavní hvězda sobotního dne, Martin Garrix.

Protože nás čekaly dva exkluzivní rozhovory, odpolední program jsme zhlédli jen tak zběžně a těšili se na tu večerní část. Na Drive stage nás však zaujalo hudební těleso Mazaher. Ne že by se z pódia zrovna linuly nějaké malebné tóny, ale rozhodně byl jejich komunitní léčebný rituál tance a bubnování zajímavý.

Skvělé vystoupení plné energie a řeckého temperamentu jsme si užili na Liberty stage, kde byla k vidění krásná a charismatická Marina Satti, jejíž hvězda stále stoupá vzhůru. V České republice hrála úplně poprvé. Byla doprovázena půvabnými tanečnicemi a její představení bylo protkáno prvky řecké lidové hudby. O to větším potěšením pro nás bylo, že se s ní za chvíli setkáme tváří v tvář a poskytne nám exkluzivní rozhovor. A musíme uznat, že je to i mimo pódium obrovsky temperamentní mladá dáma, se kterou řeč nestojí a je s ní fajn legrace. O tom se ostatně brzy dočtete v exkluzivním rozhovoru.

Na pódiu České spořitelny se českým divákům představila irská kapela Inhaler, jejíž frontman Elijah Hewson je syn slavného Bona Voxe z legendárních U2. A tátu Elijah opravdu nezapře. Nejen že jsme v jeho hlase místy poznali hvězdného Bona, ale i podoba je chvílemi až velice nápadná. Byla by to skvělá smršť příjemně poslouchatelných rockových pecek, kdyby do koncertu nezasáhl déšť. Kapela tak musela svoje vystoupení na chvíli přerušit, ale ani to kluky nijak nerozhodilo a liják jim nevzal dobrou náladu a zapálení. Kluky z Inhaler opět uvidíme v akci 18. srpna v Praze, kdy budou hrát jako předkapela Arctic Monkeys na Výstavišti.

Dlouho jsme se těšili na koncert sesterské kapely Larkin Poe z Nashvillu v Tennessee. A dokonce se nám poštěstilo, že holky byly dalším interpretem, který nám poskytl exkluzivní rozhovor. Larkin Poe jsou už pár let ve světě hudby velkým pojmem. U našich sousedů v Německu jsou stálicí nejen klubové, ale i festivalové scény. U nás sestry Rebecca a Megan Lovellovy zatím párkrát koncertovaly v Praze, ale ostravské publikum si je okamžitě oblíbilo. Na Liberty stage přinesly dívky směsici jižanského rocku, blues a folku. Při rozhovoru dámy působily tiše a velice skromně, avšak během své show otevřely hlasivky naplno, a to byl ten pravý hudební randál. S klidem v duši můžeme jejich vystoupení zařadit mezi ta nejlepší z celého festivalu.

Půl hodiny po půlnoci přišlo velké finále. I když spousta zarytých hudebních fanoušků tvrdila, že Martin Garrix se na Colours Of Ostrava nehodí a měl by hrát raději na Beats For Love, nebylo snad člověka, který by si během jeho jedenapůlhodinové světelné show nezapařil nebo se alespoň nepohupoval do rytmu. Slyšet jsme mohli úryvky písni interpretů jako Sia, Lewis Capaldi nebo Katy Perry, a k potěšení všech Garrix vystřihl i vzpomínku na Aviciiho v podobě hitu Waiting For Love. 

Celkově hodnotíme celý festival jako velice zdařilý. Na sociálních sítích se objevily výtky návštěvníků k plastovým kelímkům, ale každým dnem fungovala naplno úklidová služba, která areál do dalšího dne změnila k nepoznání. A kdyby návštěvníci dbali pořádku, nemusela by úklidovka pracovat s takovým nasazením. Vždyť u každého stánku visely pytle na odpadky a po celém areálu byly rozmístěny desítky kontejnerů na plast. Stačilo jen pár kroků a areál se nemusel stát v nočních hodinách překážkovou dráhou. 

Chválíme také bohatou food zónu, kde se neodehrávaly žádné dramatické fronty, které by se nedaly vydržet. Nejlepší bylo chodit samozřejmě během koncertů. Výběr jídla byl bohatý a ceny, jako u jiných festivalů, šly prudce nahoru. K mání byl tak nepřeberný výběr starých festivalových klasik jako hot dogy (ty od pana Martina Horáka z Ostravy - Bartovic jsme si především oblíbili), langoše, bramboráky, trdelníky nebo kebab i různých specialit indické, nepálské, československé nebo gruzínské kuchyně. Gruzínské pirohy si v posledních pár letech dáváme snad všude, kde se objeví. 

Ptáte se, zda vůbec návštěva Colours stojí za to? Rozhodně ano! Festival nabízí tolik nejen hudebních možností, že je obyčejný smrtelník nestihne za čtyři dny, které utečou jako voda, probádat. Jubilejní dvacátý ročník festivalu Colours Of Ostrava proběhne ve dnech 19.-22. července 2023 a rozhodně se máme zase na co těšit.

Colours bez bariér
Projekt je realizován již 10. rokem za podpory České pošty a pomáhá odstraňovat bariéry všem osobám se zdravotním postižením. K dispozici mají bezbariérovou tribunu s nájezdovou plošinou, která zabezpečí bezpečný a rychlý vstup, nebo bezbariérové WC s klíčem pro vozíčkáře, aby se na toaletu dostali pouze povolaní. I když z tribuny byl krásný výhled, spousta vozíčkářů chtěla koncerty zažít naplno, a proto se vydali do davu a pozorovali vše z bezprostřední blízkosti. Někteří z nich jsou skutečně odvážní a chtějí si jednoduše užít vše naplno, jako všichni ostatní návštěvníci.
A protože bariéry neznamenají jen například konkrétní špatný terén pro vozíčkáře, ale i ztíženou komunikaci a jakékoliv zdravotní znevýhodnění, během koncertů těch největších hvězd byla k dispozici již zmiňovaná Amber Galloway Gallego, která tlumočila některé písně do znakové řeči. 
Pro zrakově postižené byla k dispozici příručka s mapu areálu v Braillově písmu a osoby s autismem mohly využít dvě centra pro odpočinek. Až na malé nedorozumění ohledně klíče k WC, které jsme pomáhali vyřešit hned první den jednomu z přítomných vozíčkářů, bylo vše perfektní a jde vidět, že pořadatelům záleží na všech návštěvnících, aby si odnášeli jen ty nejlepší zážitky a vzpomínky. Naši kamarádi z Trendu vozíčkářů Olomouc byli opět nadšení a příští rok se opět těší na viděnou.

Text: Milan Papežík, Petr Bernatík
Foto: Milan Papežík