Duo Paleček & Jahelka: Zahrajem vám z voleje a tady z fleku bez playbacku

Brněnský klub Šelepka vypadá zdálky jako příjemný podnik a zblízka takový opravdu je – o to víc, když se v něm večer sejde duo Paleček a Jahelka, aby se podělili o nějaké ty Ježkárny a taky trochu právničiny. Přesně to se stalo 27. října 2015 a rovnou říkám, že bylo o co stát – a že by byla škoda se o takový zážitek nepodělit. Ať už tedy patříte mezi ty, kteří si v úterý večer užívali kultury v moravské metropoli, nebo mezi početnější skupinu, která si ji nechala ujít, rozhodně neodcházejte. Když nic jiného, minimálně se pobavíte nad citací ze soudního spisu a poslechnete si chytlavou písničku.

Nenapadá mě, jak jinak začít, než tvrzením, že o legraci rozhodně nebyla nouze a oba písničkáři prolomili ledy už prvními tóny. Pánové Paleček a Jahelka totiž u příležitosti společných dvojkoncertů složili uvítací píseň, jejíž refrén se zaručeně zapsal do hlav všech přítomných: „Zahrajem vám z voleje a tady z fleku bez playbacku“ a jak slíbili, tak také udělali.

Ačkoli se jednalo o dvojkoncert, jako první zahrál a zazpíval Miroslav Paleček a poté přišel po krátké pauze na řadu Ivo Jahelka. V podání Mirka Palečka zazněly hity tria Voskovec, Werich a Ježek jako V domě straší duch nebo Tmavomodrý svět – tedy hity, které spolu s dalšími třinácti vyšly kytaristovi letos v únoru na CD s názvem Ježkárny. Kromě nich však zpíval i vlastní písně, z nichž stojí za zmínku například pravdivá Na věky tu přeci nejsi nebo Balada o tenisovém míčku vypovídající o pocitech míčku značky Penn, kterou složil spolu s Jahelkou. Mirek Paleček okouzlil publikum svým osobitým humorem, jenž nebyl vynucený a působil přirozeně a uvolněně. Ačkoli neměl muzikant k dispozici jiný hudební instrument než dobře naladěnou kytaru, musíme mu přičíst bonusové body za úžasnou imitaci jazzové trubky, nad níž zůstal všem zúčastněným rozum stát.

Pravdou je, že má Mirek Paleček s hraním pro lidi bohaté zkušenosti a to už od roku 1968, kdy začal jako polovina dvojice Paleček&Janík vystupovat v divadle Semafor. Jeho spolupráce s Janíkem sice před nedávnem skončila, Paleček ale dál hraje jak písně trojice V+W+J, tak ty vlastní. Roku 2005 vydal první sólové CD s názvem Každej je nějakej, CDček má však na svém kontě samozřejmě víc. Jedno z nich dokonce nahrál právě s Jahelkou – jmenuje se Tenisová akademie a konec konců, jeho součástí je i výše zmíněná Balada o tenisovém míčku, která se stejně jako zbylé nahrávky týká oblíbeného sportu obou autorů.

Teď už je nicméně na čase přejít k druhé polovině večera, během níž bavil návštěvníky Šelepky Ivo Jahelka, rodák z Dačic známý pod přezdívkou „zpívající právník“. Ten potěšil posluchače jak zhudebněnými právními lahůdkami, tak vtipnými jednohubkami ze soudních síní a policejních protokolů. Ty sympaticky oddělovaly jednotlivé písničky a nezřídka rozesmály celé publikum, tím spíše, že se vždy jednalo o reálné situace či výpovědi.

Z výpovědi rozvádějící se manželky:

„Pokud jde o ledničku kalex, byla velká asi jako já, tedy o obsahu kolem dvě stě litrů.“

Jahelka získal titul JUDr. na Univerzitě Karlově v Praze - to mu ale podle všeho nestačilo a tak začal zhudebňovat jak všelijaké soudní případy, tak mnohdy zajímavé zápisy v soudních spisech a protokolech. To se ukázalo jako úspěšný mem, který baví posluchače už pěkných pár let. Co se týče Jahelkových písní v Brně, zazněla například Balada o milencích, traktoru a policejním protokolu nebo Balada o cvičeném chobotnatci, trabantu a pojistné smlouvě. Pokud vám tyto dlouhé názvy nic neříkají, nemůžu doporučit nic jiného, než uvařit si hrnek čaje a zaposlouchat se třeba právě do písně ve videu, která má pro Jahelku typickou netypickou pointu:

https://www.youtube.com/watch?v=z0MbfsMRCrg&list=PLV-Xy7FfQa74PYZNiw9Tb_HL4UpxH4UJn&index=37

--- Ivo Jahelka: Balada o tahací harmonice ---

Na sklonku večera se oba umělci opět sešli na pódiu a potěšili diváky posledními společnými písněmi, mezi nimiž nemohla chybět „loučící“ písnička složená právě pro speciální dvojkoncert. Po vystoupení ještě zbylo dost času na to, aby si fanoušci přišli pro podpis, zakoupili CD nebo zkrátka jen prohodili s muzikanty pár slov. To udělalo za hudebním zážitkem pomyslnou tečku.

Článek bych ráda zakončila malou reklamou, což mi snad čtenář, který dočetl až sem, odpustí. Nutno totiž zmínit, že za uvolněnou atmosféru mohl kromě nadaných muzikantů jistě i prostor brněnské Šelepky. Jedná se totiž o podnik, který určitě stojí za doporučení. Založený byl už roku 1969, rozhodně ale nečekejte žádný starý zapadlý klub. Právě naopak! Interiér působí pohodovým dojmem a namísto nekonečných řad sedaček vás zde přivítají malé kulaté stolky, k nimž můžete zasednout třeba se sklenicí coly nebo dobrého vína. Díky tomu rychle mizí hranice mezi hudebním interpretem a divákem a člověk si pak připadá spíše jako v kavárně, než na koncertu. A když mu do ucha hrají Paleček a Jahelka (samozřejmě z voleje a bez playbacku), není nač si stěžovat.