Kunětická hora – česká scéna mezi kukuřicí a obilím

Hrady CZ je tuzemský festival s relativně velkou tradnicí. Původně České Hrady, následně rozšířeny i o několik hradů moravských a teď už dokonce i na Slovensku. A jaká byla druhá zastávka této festivalové tour populárních českých a slovenských kapel na Kunětické hoře u Pardubic?

Slunný pátek, dvě stage ve festivalovém areálu, který se letos poprvé přesunul z přímého podhradí o kousek dál, mezi pole s kukuřicí a obilím, byly připraveny. Stejně tak jako chlazené pivko a další dobrůtky, stanové městečko a vůbec všechno, co k fesťáku patří. Nezbývalo tedy něž odstartovat dvoudenní našlapaný hudební program, o což se postarala Gazdina róba. Tu hned na Bohemia stage následoval Xindl X s doprovodnou kapelou. To se už začínal areál stále více a více plnit lidmi všech generací. Spousta z těch mladších patrně přišla na energické Nebe. Na kapele šlo vidět, jak si koncert užívají. Což ostatně i dav a tak byla vyhlášena i taneční soutěž, kdy byly vybrány tři dívky, které pařily s kapelou na pódiu.

Pohodovou atmosféru možná trochu ochladila druhá stage, na které rozjeli svůj rap Rytmus a Vladimir518. Hudba si své fanoušky určitě našla, ale objektivně nutno uznat, že na, především rockovém, fesťáku jsou přeci jen zajímavější věci, než tento styl. Nadruhou stranu na hradech vždy někdo takový vystupuje, jelikož se snaží pokrýt širší rozsah žánrů. No, proč ne. Alespoň nebylo třeba dlouze sklízet nástroje a aparaturu a hned poté mohlo na Staropramen stage proběhnout vyhlášení soutěže o nejlepší karnevalovou masku. To je ostatně další tradicí na tomto festivalu.

Na vedlejší stage zatím zvučila, dle mého nejlepší, kapela toho večera - Pražský výběr. Ti mají letos koncerty jen v rámci Hradů a pak na podzim v O2 aréně, takže jejich vystoupení mělo určitou exluzivitu. A bylo velmi zdařilé. Propracované, propocené a protančené.

Všechna čest. Následovali Monkey Bussines, tentorkáte v oranžovo-zelených oblecích a s obličeji počmáranými fluorescenčními barvami a Terezou Černochovou na pozici zpěvačky, která letos v únoru nahradila Tonyu Graves. Poslení kapelkou večera byli Mandrage ve stříbrných oblecích, motorkářských helmách a obří svítící hlavou kočky za sebou. 

Potom už byl čas jít spát, protože sobota slibovala nejen horké počasí, ale velmi našlapaný program už od brzkých hodin.

Rtuť teploměru šplhala velmi vysoko a festivalové městečko se začalo pomalu probouzet, hledat něco k snídani, kamarády a vzpomínky ze včerejška... O poznání lépe na tom byli ti, kteří přijeli čerství z domova pouze na sobotu, a že jich nebylo málo. A ve většině případů asi kvůli hlavní hvězdě večera – skupině Kabát. Ale nepředbíhejme. Hudební produkci zahájili pražští Smrtislav. Kapela je relativně mladá (vznik 2014) a možná ani proto neměli tak silnou podporu publika, jako následuvší No name. Ti ostatně sami prohlásili, že hudbu dělají nejen pro peníze a kvůli ženám, ale též proto, aby jejich písničky všichni znali a zpívali. Což se povedlo. Škoda jen toho, že vystupovali ve 12 hodin odpoledne – nějak tomu chyběla ta amtosféra. Další stálicí byli Mňága a Ždorp. Též spousta notoricky známých skladeb a nekončící energie Petra Fialy. V tu dobu také začali hasiči, kteří měli cisternu přistavenou vedle Staropramen stage, kropit dav vodou. Osvěžení bylo ostatně celkem potřeba. Minimálně na Poletíme? – kapela „dobře vypadajících mužů hrající original banjo punk future jazz country v turbošansonovém duchu“ předvedla hezkou show. Takový správný warm-up na Skyline.

O těch je známé, že si svůj koncert užívají minimálně stejně (ne-li víc) než fanoušci. A nejinak tomu bylo i tentokrát. Minimálně Marka Rybin a Jacob ze sebe vydali úplně vše. Jacob ostatně i triko, které hodil do publika (a pak si o něj z legrace zažádal zpět a bylo mu vráceno – což nepřijal pozitivně). Potom si ještě odskočil k hasičům půjčit stříkačku a osobně pokropit spařený dav. A pak nastal čas UDG s klasickým playlistem a lodí a stagedavingem na nafukovacím člunu. Ty na druhé stage následovala domácí Vypsaná Fixa s obrovským kotlem a playlistem též ze samých známých skladeb. Ti při „sundej si to dnešní tričko“ obdrželi pár kousků do šatníků a poté si vyžádali ještě žvýkačky a podobně, takže byli zaplaveni přívalem dárků. Následně ještě zpěvák Márdi vyprovokoval obří circle pit. Jinak ale atmosféra v davu nebyla zas tak živá, protože přeci jen vedro bylo opravdu úmorné. Podobně to vypadalo i na Rybičkách 48 a následně na slovenských Desmod.Naštěstí pak se již začalo ochlazovat, spadlo i pár kapek (opravdu asi tak dvě) a náladu vydařeného večera započali punkově Visáči. Mezitím do arálu stále proudily davy návštěvníků (celkově se jejich počet vyšplhal prý zhruba na 15 000). Nechtěli si asi nechat ujít další českou stálici - Divokej Bill.

Hit střídal hit a všichni si spokojeně pobrukovali. Poté na vedlejší stage, kde předtím hrál Visací zámek, pokračovali v punku keltové z Prahy – Pipes and Pints. Výborné vystoupení výborné kapely. Škoda, že většina návštěvníků mezitím raději ještě doplňovala energii u stánků a nebo už stála před druhým podiem, protože netrpělivě čekala na vrchol festivalu. Tím nebyl nikdo jiný, než již zmiňovaný Kabát. Profesionální koncert se spoustou známých hitů, ale i se skladmai z loňského alba Do pekla/Do nebe a hostem Alicí, která na basu doprovodila skladbu Valkýra, právě z této desky. Vyřvaný hlas Pepy Vojtka doplnila ohnivá show a myslím, že nejen členové „Kabát fanklubu“, kteří už odpoledne před stage vyvěsili svou vlajku, byli spokojeni. A tím to haslo. Už jen menší dopravní kolaps, nejen na chodníčku vedoucího z areálu na parkoviště, ale i tam, a hurá domů.

A závěrečná bilance? Pokud chce někdo slyšet výběr toho nejlepšího z české mainstreamové scény (nejen) posledních let, je pro něj Hrady CZ ideálním festivalem. Takovým, který se zavděčí všem generacím.