Metallica šla v Praze ke dnu, fanoušci šli s ní

Hlava na hlavě, bahno, blesky, bouřka, lasery a hlasitý zvuk řezavých elektrických kytar, tak tak by se dal nazvat druhý ročník a zároveň druhá část Aerodrome Open Air festivalu, který se konal 8.7. v Incheba na Výstavišti. Organizátoři si připravili slušnou metalovou štafetu, kterou okusilo bezmála 25 tisíc návštěvníků. Žezlo si předávali norští Kvelertak, finští rodáci Children of Bodom, ostřílení amíci Alice in Chains a v poslední řadě očekávaní mazáci z Metallica, kteří přivezli písně na přání.

Davy fanoušků začali proudit do areálu s odbytím třetí hodiny odpolední. Rozdělení vchodů do dvou stran zajistilo celkem plynulý příchod do festivalu. První hřmění kytar a bubnů zajistili již v 16:00 heavy až black metaloví Kvelertak z Norska, mj. Kvelertak v norštině znamená „smrtelný stisk“. Zatímco pár set nadšenců a zvědavců okusovalo stisk Norů, areál se začínal postupně plnit.

Po necelé hodině, tedy kolem páté, se snahou dodržet časový harmonogram nakročili na pódium Children of Bodom. Zpěvák Alexi Laiho svým chraplavě křičícím vokálem atakoval už početnější skupinu návštěvníků. Děti „bodomských vražd“ svým melodickým death metalem zhoustli atmosféru. Zlověstné dusno zužovalo všechny přítomné, mnoho z nich se chladilo u pípy, kde se točil Radegast, a podávaly se jiné nápoje.

Posléze minula krátká odmlka, po které se přihlásili o slovo ostřílení Alice in Chains, to už bylo chvíli po šesté hodině v podvečer. Značně paralyzovaní návštěvníci zmíněným dusnem ožili, aby ochutnali grungeový nádech borců původem ze Seattlu. Alice připravili písně jako Man in The Box nebo We Die Young a i přes sarkastický nádech písní rozdával zpěvák William DuVall dobrou náladu a povzbuzoval obecenstvo.

S příchodem osmé hodiny večerní bylo už nebe pod mrakem a spustil se déšť. Na obrazovkách, které tyčily jak po levé tak i po pravé straně pódia, běhaly spoty nahrané samotnými členy Metallicy. Vybízeli v nich fanoušky, aby hlasovali ve prospěch poslední písně, ze tří nabízených. První byla The Day That Never Comes, druhá St. Anger a třetí The Unforgiven II. Po krátké odmlce se na obrazovkách už rozběžel dramatický úvod a show se rozjela. Metallica, mimochodem, tak vystoupila již po osmé v české kotlině, kdy poslední návštěva byla před dvěma lety ve vyprodané Synot Tip aréně.

Tentokrát sebou přivezli písně na přání. Tedy fanoušci sami rozhodovali, jaké písně Metallica zahraje. Hlasování proběhlo na internetových stránkách metallicabyrequest.com. Set byl nakonec naplněn zejména prověřenými písněmi ze starších alb. Mezi nejvíce hlasované písně patřili např. Master of Puppets, One, Enter Sandman, Fade to Black, The Unforgiven a nechyběla ani Nothing Else Matters. Při zmíněné písni One, se stali fanoušci svědky laserové a vizuální show, která byla ještě umocněna hromobitím a proudy neustávajícího deště, tmou, bahnem a nekonečným davem. To vše dohromady vytvořilo kupodivu nezapomenutelné kombo, přesně odrážející klip z války, jež probíhal na LED obrazovkách.

James Hetfield to vystihl: „jako bych vylezl z bazénu“ a následně dodal že „Metallica jde ke dnu, jdete s námi?“. Skutečně tomu tak bylo, někteří fanoušci stáli přímo v řekách vody. Nejdříve to všechny odpuzovalo, ale nakonec za pomocí známých rytmů a přívětivých slov frontmana zavládla spontánnost a lidi se pustili nebojácně i do poga uprostřed bahnivých kaluží. „Je to přeci jen voda“ Nakonec v druhé polovině ovládla většinu návštěvníků dobrá nálada, když přestalo pršet a oteplilo se.

Předposlední píseň připadla na jednu ze tří hlasovaných, tou se stala ve velmi těsném souboji s The Day That never Comes, St. Anger. Celé představení ukončili skoro tradičně známou Seek and Destroy a nastalo překvapivě dlouhé loučení. Kde se zavázali davu se slovy, že se velmi brzy vrátí a těší na další show

Počasí dalo návštěvníkům zabrat, ale bohužel neporučíš větru ani dešti. Zprvu vypadalo vše na dobré cestě, mraky se sice honili celý den, sprchlo před otevřením areálu, ale následně se obloha vybrala. Nastalo tak pekelné dusno, které obecenstvo pěkně zpotilo a pak večer jej následně spláchlo vydatným a neúnavným deštěm.

Aerodrome tak opět přivezl konvoj zvučných jmen a zajistil nezapomenutelný zážitek, kde si můžete zkusit být opravdovým fandou svých oblíbených kapel a to za jakýchkoliv podmínek.