Osobnosti metalu: Coz Powell - legenda s tragickým osudem

Ve světě tvrdé hudby se na ně velice často zapomíná. Stojí v pozadí, za všemi zpěváky, kytaristy a často i basáky. Že jsou ale právě bubeníci, kteří udávají tempo a nemálo se nadřou, na to se zapomíná. Po Robu Halfordovi nebo Randy Rhoadsovi tak přichází na řadu legenda mezi bubeníky. Muž, jehož kariéra trvala rovných třicet let, během kterých si vyzkoušel nejrůznější žánry a kapely, a skončila další tragickou nehodou. Není řeč o nikom jiném než o Cozy Powellovi.

Vlastním jménem Colin Flooks se narodil v roce 1947 v anglickém Cirencesteru. Už ve dvanácti letech Cozy bubnoval ve školní kapele a stejně tak se bubnování věnoval i ve svém volném čase, kdy se zaměřoval na tehdejší populární hudbu. Dřina mu přinášela první úspěchy. Se svou první kapelou The Corals jednou týdně vystupoval v tamním klubu a už ve svých patnácti letech se mohl chlubit svým prvním sólem na bicí. Ve stejné době začal používat i svou přezdívku Cozy Powell. Po zkušenosti se svou první kapelou se Cozy připojil k The Sorcerers, se kterou koncertoval i po německých klubech. Po návratu do Anglie se mu otevíraly nové příležitosti a dostal se do kontaktu s osobnostmi jako Robertem Plantem, se kterým se později blízce přátelil, zpěvákem kapely Slade Noddy Holderem nebo kytaristou Black Sabbath Tonym Iommi. Jeho kapela The Sorcereres v rozmezí let 1968 – 69 vydala několik singlů a nakonec se přetvořila na The Ace Kefford Stand díky novému basákovi – Ace Keffordovi.

Během sedmdesátých let si Powell vyzkoušel bezpočet různých kapel a spolupracoval s nejrůznějšími hudebníky. V roce 1970 vystupoval na Isle of Wight, poté se spojil s kytaristou Jeffem Beckem, se kterým natočil dvě alba, a hned na to se kapela rozpadla. Do poloviny sedmdesátých let stihl ještě několik dalších projektů, mimo jiné také vydání svého singlu Dance with the Devil, který se v britské hitparádě dostal až na třetí místo. Zlom pak nastal v roce 1975, kdy se připojil k Ritchiemu Blackmorovi a jeho kapele Rainbow, u které vydržel dalších pět let, a svůj odchod odůvodňoval tím, že se kapela stávala víc a víc komerční.

V osmdesátých letech se opět připojil k nejrůznějším kapelám, ať už na turné (Whitesnake) nebo pro studiové nahrávky. V roce 1985 se připojil k dvojici Emerson a Lake, kdy nahradil Carla Palmera, a jedna z nejpopulárnějších progressive rockových kapel mohla trošku přitvrdit. Za přelomu osmdesátých a devadesátých let pak začal spolupracovat i s Black Sabbath, přičemž se podílel hned na třech studiových studiových albech. Během devadesátých let si také vyzkoušel spolupráci s trojicí významných kytaristů – nejprve šlo o Briana Maye a později o švédského neoklasicistu Yngwie Malmsteena a také Glenna Tiptona z Judas Priest.

Jak už bylo naznačeno v úvodu, Cozyho třicetiletá kariéra byla ukončena smrtelnou nehodou. Pátého dubna 1998 jel Cozy Powell svým autem rychlostí 167 kilometrů za hodinu, aby se co nejrychleji dostal ke své přítelkyni, jinak vdané ženě. Během jízdy s ní Cozy telefonoval a ve špatném počasí nezvládl řízení. Jak se později ukázalo, měl v krvi větší než povolené množství alkoholu, neměl zapnutý bezpečnostní pás a podle oficiálního vyšetřování měl i lehce poškozenou pneumatiku. Kombinace těchto faktorů vedla k nehodě a Cozy Powell, jeden z nejvlivnějších bubeníků, byl na místě mrtev.

Zajímavosti:

• Přezdívku Cozy je poctou jazzovému bubeníkovi Cozy Coleovi
• Cozy byl nadšencem do řízení a závodění a několik měsíců dokonce jezdil ve službách společnosti Hitachi
• Jako člen Rainbow se zúčastnil vůbec první Monsters of Rock festivalu
• Objevil se v pořadu BBC Record Breakers, kde vytvořil světový rekord, ve kterém zahrál na největší počet bubnů za jednu minutu
• Do dnes je bezpočtem bubeníků označován jako jeden z největších vzorů a inspirací
• Za svůj život spolupracoval s více než dvacítkou různých kapel a hostoval na bezpočtu alb koncertů
• Ještě v roce 1998 vydal japonský bubeník Munetaka Higuchi Cozy Powell Forever jako poctu zesnulému bubeníkovi