Poslouchání hudby může rozvíjet vaší inteligenci

Hudba ovlivňuje naše prožívání podobně jako jídlo, drogy či sex – může za to limbický systém, část mozku, v níž dochází k vyhodnocení emocí. Právě tato oblast rozhoduje o tom, zda se nám daný vjem líbí či ne. To však není jediný mechanismus, kterým na nás muzika působí. Řada studií totiž poukazuje ještě na další, zajímavější fakt: existuje zřejmá souvislost mezi hudbou a lidskou inteligencí.

Vztah mezi hudbou a inteligencí lidi zajímal již od dob Pythagora, řeckého filosofa a matematika (cca. 550 let př. n. l.).  V dobách starověku totiž lidé kladli důraz na celkové a tedy i umělecké a hudební vzdělání. Bezesporu nejzajímavější experiment v této oblasti však pochází z konce minulého století (1995) a jeho výsledek známe pod pojmem Mozartův efekt. Vědci z Kalifornské univerzity tehdy zjistili, že studenti, kteří před vyplněním IQ testu poslouchali Mozartovu hudbu, následně dosahovali lepších výsledků. Pokrok činil průměrně 8 až 9 bodů. Zlepšení netrvalo déle než 15 minut a podle jedné z experimentátorek se týkalo jen oblasti prostorové inteligence. V jejích dalších pracích se však ukázal též dlouhodobý vliv poslechu hudby na inteligenci obecnou.

Právě Mozartův efekt vedl koncem století k boomu s takzvanou dětskou hudbou. Na trhu se objevily nahrávky určené jak pro malé děti, tak pro těhotné ženy a jejich budoucí potomky. Lidský plod slyší od třetího měsíce a sluchové vnímání je jedním z pilířů jeho vývoje. Maminky proto na svá miminka mluví, zpívají jim, čtou, ale též pouštějí hudbu, aby tak co možná nejvíce zvýšili jejich inteligenci. Proto na kvalitu poslechu hudby myslete již při zařizování dětského pokoje.

Nesporný je samozřejmě fakt, že naše inteligence roste, pokud se hudbě sami aktivně věnujeme. V Torontu byly skupině předškolních dětí nabídnuty hudební kurzy, další děti se zabývaly herectvím a třetí skupina zůstala bez přípravy. Po absolvování IQ testů nastoupily děti do školy. Zlepšení po jednom roce bylo patrné u všech z nich, žáci z hudebních kurzů ovšem dosahovali v průměru vyšších pokroků než obě další skupina a to přibližně o 2 až 7 bodů. Další z tematických studií byla provedena též na uchazečích o přijetí na lékařské fakulty. U přijímacího řízení se jako úspěšnější a inteligentnější projevili aktivní muzikanti.

Kromě toho trpí lidé, kteří se věnují hudbě, méně často úzkostnými stavy. Jsou obecně zdravější, též se u nich nevyskytují v tak hojné míře problémy s návykovými látkami. Dochází ke zlepšení paměti. Hudba jako taková totiž přetrvává v našich vzpomínkách velice dlouho - je tomu tak dokonce i u jedinců trpících Alzheimerovou chorobou.

Vzhledem k prospěšným vlivům na člověka by podle řady vědců měla být výuka hudby součástí studijních plánů. Porozumění hudbě je totiž přenosné na další schopnosti, s nimiž sdílí podobné nervové procesy. V současnosti již existují školy, které se tímto způsobem snaží zlepšit studijní výsledky, což podle průzkumů údajně funguje u více jak poloviny studentů. Na rozvoj této oblasti kladou důraz také mnohé země známé vysokou úrovní svých univerzit, například Maďarsko či Nizozemsko.

Á propos, věděli jste, že hudba neprospívá jen lidem, ale i rostlinám či živočichům? Zatímco u krav údajně poslech vážné hudby zvyšuje produkci mléka, ke květinám bychom měli mluvit či jim pouštět relaxační muziku, aby lépe rostly.

Autor:  Vlaďka Tomková