První den Colours of Ostrava byl plný překvapení a nadšených údivů

Festival Colours Of Ostrava se po dlouhých třech letech vrátil ve velkém stylu a opět přivítal desetitisíce nadšených hudebních posluchačů. Hned první, středeční den 13. července byl plný velkých hudebních pecek, což se v závěru opravdu potvrdilo.

Těsně po slavnostním zahájení festivalu ředitelkou Zlatou Holušovou a Cirkem La Putyka vtrhli na hlavní stage holandští Bazookas. Působivá směsice ska a rocku perfektně pasovala na hlavní stage v odpoledním čase. Ne že by se tam nehodili i někdy později, ale jejich show skvěle rozhýbala a navnadila diváky na pozdější program. Předvedli skutečně báječnou show a není divu, že se stávají součástí velkých a proslulých evropských festivalů. Volba to byla pro Colours skutečně skvělá!

Liberty stage patřila evropskému objevu roku a skorovítězi Eurovize 2022, stále usměvavému Samu Ryderovi, který svým úžasným hlasem a obrovským charisma dostal diváky do kolen. Skvělá byla také jeho komunikace s publikem. Při každém tónu byla vidět v jeho obličeji naléhavost, skutečný prožitek a zapálení. Bohužel se sešlo pod pódiem překvapivě méně diváků, než bývá zvykem. Byl to však jen start a dalo se očekávat, že postupem času budou diváci přibývat. Ale i přesto se jednalo o jedno ze silnějších vystoupení celého festivalu.

Přesně od 20:00 hodin na hlavní stage koncertovala americká indie rocková kapela Modest Mouse. Bohužel se zde žádná závratná komunikace s diváky se neodehrála, což řadilo toto vystoupení mezi ty zapomenutelnější. Zpěvák Isaac Brock se stále díval do země, oční kontakt s publikem byl nulový.

O to větším potěšením pro nás bylo sledovat performanci malijské zpěvačky Fatoumaty Diawary. Ze začátku show ji trochu rozhodil zvuk z odposlechu a celou první píseň komunikovala prakticky jen se zvukařem. Při druhé písni se však rozjela a začala do publika šířit velice pozitivní energii. Radost, se kterou diváci tančili a užívali si její báječné africké rytmy, byla na všech vidět na první pohled. Celou atmosféru koncertu doplnil její krásný, pestrý a stylový oděv. Náš reportér Petr si s africkou zpěvačkou vyměnil několik laškovných pohledů a ona mu je se svým přirozeným šarmem každou chvíli vracela zpět. Toto byla opravdu fantastická podívaná a Colours od tohoto koncertu dostály svému názvu. Zkrátka barevné vystoupení ze všech úhlů pohledu.

Všem bylo jasné, že tou největší hvězdou prvního dne budou bezesporu Twenty One Pilots. A ti opravdu odpálili nálož obrovského kalibru. Na pódiu přímo "vybuchla atomová bomba". Kapela vtrhla na hlavní stage v kuklách a davem diváků se začaly šířit spekulace a obavy, zda si vůbec zpěvák Tyler Joseph a bubeník Josh Dun během show kukly sundají alespoň na chvíli. Ale samozřejmě se s kuklou špatně vyplazuje jazyk, což bylo častým gestem právě Joshe. Na konci druhé písně šly kukly dolů a následovalo Joshovo salto, po kterém se vrátil opět bušit do svých bicích s provokativními gesty, během kterých šly fanynky do kolen. Šlo mu to opravdu skvěle a oproti jiným bubeníkům si stihl sem tam od bicích odskočit a rozvášnit dav. Bylo ho zkrátka na pódiu plno. Když bylo zcela jasné, že nepůjde o žádnou poklidnou show, ale o pořádný rachot, sedli všichni na stupínek pódia, zapálili ohníček a při táboráku zazpívali akustický set, během kterého zazněl třeba cover I Can See Clearly nebo česká Co jste hasiči, zahraná na trubku. "Piloti" zkrátka předvedli strhující vystoupení a všem bylo jasné, že nastavili laťku hodně vysoko a jen tak ji nikdo nepřeskočí. A skutečně do konce festivalu ani nepřeskočil. Jedinou drobnou slabinou zvuku bylo časté přebasování.

Text: Milan Papežík, Petr Bernatík
Foto: Milan Papežík