První den Colours of Ostrava odstartovala svými hity kapela One Republic

Rok uběhl jako voda a my už jsme netrpělivě vyhlíželi ono magické datum 19. července 2023, kdy startoval jubilejní dvacátý ročník nejbarevnějšího festivalu široko daleko. Colours of Ostrava sliboval velká jména a v podstatě svým slibům dostál. One Republic, Hania Rani, kapela Zrní nebo Garden City Movement byli taháky prvního dne prestižního festivalu. 

Své působení na Colours jsme započali na Liberty stage, kde vystupovala kladenská kapela Zrní, a zažili jsme opravdu zajímavý set alternativní hudby. Ve spanilé české jízdě jsme pokračovali na glo™ stage, kde v podvečerních hodinách vystupovala Češka s arménskými kořeny Pam Rabbit. Na její vystoupení jsme byli především zvědaví, protože jsme Pam naživo ještě neviděli. A rozhodně nás nadchla. Byla skvělá a my jsme tak hned na začátku festivalu zažili nadstandardní vystoupení českého interpreta, který může svým výkonem atakovat ta nejlepší festivalová jména. Díky svému zajímavému exotickému vzhledu a moderním aranžím songů s elektronickými prvky může být pro českého posluchače Pam překvapivým zpestřením. 

I když nás koncert Pam bavil a za normálních okolností bychom na něm vydrželi až do konce, nechtěli jsme si nechat ujít zahajovací show, na které vystoupili tři čeští hosté z regionu - Ewa Farna, část kapely Mirai, a Štěpán Kozub s Jiřím Krhutem. Program byl doplněn o akrobaty a kejklíře na chůdách s barevnými loučemi. 

Hned poté jsme spěchali opět na Liberty stage, kde vystupovala polská pianistka a zpěvačka Hania Rani. Hned po prvních tónech jsme uznali, že by se hodila spíš do Gongu. Show byla trošku nudná a na jiné stage, kde by se diváci mohli posadit a u jemné hudby relaxovat, by možná působila lépe. Ale jeden pozitivní poznatek to přineslo. Hned vystoupení prvního zahraničního interpreta na Liberty stage, tedy druhé největší scéně festivalu, vyvrátilo tvrzení početné části veřejnosti, že festival poslední dobou zachází čím dál víc do mainstreamu. Nám bylo naopak jasné, že odvážnými kroky pořadatelů (jako třeba ten s Haniou Rani) festival opět kráčí ke svým alternativním kořenům.

Protože jsme neočekávali, že z Hanii Rani vydolujeme něco víc, přesunuli jsme se k Orlen Drive stage, která nabízí ta nejpestřejší hudební vystoupení. V paměti máme z loňska fantastickou Fatoumatu Diawaru a její dechberoucí náboj. Večerní program tam dnes patřil britské kapele The Longest Johns, která je největší hvězdou námořních písní sea shanty. Jejich hudba připomínala irské tradicionály, jejich hlasy dokonale ladily a vytvořily úžasnou atmosféru, kdy se prostě zastavíte, na chvíli vydechnete a vnímáte jen ten dokonalý hudební soulad. Sympatičtí chlapíci a krásné vystoupení.

Že bude vystoupení německé kapely LaBrassBanda naprostá pecka, to bylo už dopředu jasné. A když si to kapela užívá tak jako právě početná banda z Bavorska, je o skvělou zábavu postaráno. Kapela v poslední době brázdí ty největší evropské festivaly a postupně si svými veselými rytmy získává nové posluchače. A nejde jen o hudbu, ale i o tanec, který k jejích písním neodmyslitelně patří. A koncert LaBrassBandy nenechal chladným nikoho a rozhýbal nám všechny končetiny v těle. Skvělá volba a ještě lepší umístění. Na hlavní stage tato německá kapela rozhodně patří. 

Směsici elektro- a art-popu, experimentálního house a tanečního funky a soulu nabídli na Liberty stage Garden City Movement. Jejich vystoupení se krylo na Orlen Drive stage s portugalskou kapelou Expresso Transatlântico. O příjemná překvapení zkrátka celý den nebyla nouze, ale ve večerních hodinách bohužel přišlo i to jedno nepříjemné. Koncert Ellie Goulding, který se měl uskutečnit ve čtvrtek, byl kvůli nemoci zpěvačky zrušen. Samozřejmě toto pořadatelům znepříjemnilo celou situaci a to nikdo netušil, že smutným zprávám ještě není konec. 

Pak už přišlo to, na co se celou tu dobu všichni těšili - na kapelu One Republic a jejich nesmrtelné rádiové megahity. První skladbou byla známá Stop And Stare a v tu chvíli každý věděl, že laťku, kterou loni nasadili na brilantní začátek festivalu Twenty One Pilots, asi jen tak One Republic nepřeskočí. Začátek koncertu byl totiž trochu opatrnější a sem tam se objevila nějaká ta intonační chyba. Ale publikum si koncert skvěle užívalo a frontman Ryan Tedder taktéž. Byl na něm znát vděk a oddanost jeho publiku. Také prozradil, že má v Česku rodinu, ale bohužel česky neumí. Přesto se však o pár českých vět pokoušel, což působilo velice mile. Zazněly mimo jiné známé písně jako Rescue Me, Secrets, Love Runs Out, I Ain't Worried, Apologize nebo Counting Stars. Fanoušci měli také tu možnost zažít alespoň kousek Ellie Goulding, kdy Ryan Tedder zazpíval skladbu Burn, kterou pro Ellie sám napsal. 

A protože Colours navštěvují i naši přátelé ze Spolku Trend vozíčkářů, mapovali jsem pro ně bezbariérovost celého festivalu, kterou zajišťuje jedinečný projekt Colours bez bariér, který nemá v Česku obdoby. Novinkou byla zóna pro neslyšící. Projekt Colours bez bariér nabízí také hlídání dětí s autismem, odpočinkovou zónu pro autisty nebo rozvoz osob s handicapem. 

Text: Milan Papežík, Petr Bernatík
Foto: Milan Papežík