Martin Šafařík prozradil v rozhovoru: Chystá velký vánoční koncert v rodném Uničově

Reportérka Hudební scény vyzpovídala zpěváka Martina Šafaříka, který právě připravuje svou velkou, již tradiční vánoční show se speciálními hosty. Ta proběhne 17. prosince od 18:30 hodin v uničovské Koncertní síni a bude mít částečně charitativní ráz. Martinův loňský vánoční koncert byl zcela vyprodán, tomu letošnímu do vyprodání schází opravdu už jen málo.

Martine, je to už šest let, co jsi soutěžil v SuperStar. Nadále se věnuješ hudbě a držíš si svou popularitu. Je něco, co tě v tvé práci nejvíce motivuje?
Československá Superstar mi hodně pomohla k tomu, abych dělal hudbu naplno. Motivuje mě nejvíce ta energie publika, jejich potlesk a ohlasy a samozřejmě rodina, která mi v tom všem pomáhá.

Byla jsem svědkem toho, jak jsi seděl v baru, jen tak s přáteli, a jelo rádio. Zpíval sis s ním, všechny ty světové pecky z tebe padaly zcela samozřejmě, melodie i texty. Jak se ti povedlo získat takový široký hudební rozhled?
Když sedím s přáteli, jedu v autě nebo vařím, musí mi k tomu hrát dobrá hudba. Pak už není problém mít přehled, co je v této době aktuální, a tímto směrem se snažím cílit i moji tvorbu. Jezdím nejen na koncerty, ale produkuji také hudbu jak pro sebe, tak i pro jiné interprety, a to mě zdokonaluje ve všech směrech.

Studoval jsi konzervatoř. Jaké má výhody a nevýhody tak úzce zaměřený typ školy? A nakolik je důležitá k tomu, aby se člověk mohl hudbě věnovat profesionálně?
Hudba je z velké části o talentu a schopnosti, jak druhým sdělit svoje pocity. Na konzervatoři jsem studoval violu a zpěv. Výhodou je, že máte kolem sebe lidi, kteří se věnují hudbě a jsou celou svojí duší umělci, stejně jako vy. Sdílíte s nimi svoje projekty, chodíte na různé koncerty a žijete hudbou. Ale k tomu, aby se člověk mohl živit hudbou naplno, není potřeba vzdělání, ale zapálení a elán a chuť to dělat tak, aby vás to pořád bavilo a byla vaše práce zároveň i koníčkem.

Často tě vidíme vystupovat samotného s kytarou, ale zároveň víme, že máš i kapelu...
Ano, mám kapelu, která nese jméno mé přezdívky Šafa. Spolu děláme koncerty po ČR a Slovensku. Kluci z kapely jsou i mými přáteli a baví mě s nimi stát na společném pódiu. Je to taková jistota, že se mám vždy o koho opřít a mám v nich obrovskou hudební podporu. A nejen hudební.

A v čem je největší rozdíl, když hraješ s kapelou a když sám?
S kapelou má ta show větší říz. Vždycky to společně pořádně rozjedeme, naše songy jsou většinou rockovější. Když vystupuji bez kapely, jen sólově s kytarou a klavírem, mívají koncerty takový komornější ráz, což bude právě i můj tradiční vánoční koncert v Uničově. Má to své obrovské kouzlo a také se s nikým nemusím dělit o své posluchače. (smích)

V poslední době vystupuješ před profesionálně vyvedenou scénou - velké nasvícené logo ŠAFA, videoprojekce...
I toto samozřejmě patří k té show. Ale ne všude to jde a ne všude je k dispozici na pódiu velká obrazovka. Někteří hudební kolegové toto mají přímo v požadavcích, ale my to prozatím bereme jako takový bonus. Jsme si vědomi, kolik úsilí a peněz vše pořadatele stojí, a diktovat si ještě speciální podmínky, to nedělá vždy dobrotu.

Utkvělo ti v paměti nějaké speciální vystoupení, na které nikdy nezapomeneš?
Každé vystoupení je něčím speciální a jedinečné. I když mám na všech koncertech podobný playlist, nikdy se to hraní pro mě nestane stereotypem, protože všude je jiné publikum, reaguje jinak. Když se do města vracím, vím, co očekávat a na co se těšit.

Nedávno jsi vystupoval v Uherském Ostrohu, kde jsi byl jedním z hudebních hostů Dne sportu a světel života proti rakovině. Jaký je tvůj vztah k dobročinnosti?
Prakticky celý svůj život podporuji různé dobročinné a charitativní akce, některé pravidelně. Už čtvrtým rokem spolupracuji s olomouckým spolkem Trend vozíčkářů, pravidelně podporuji uničovský stacionář Jasněnka, kdy v rámci mého velkého vánočního koncertu vyzývám i své publikum, aby přispělo svými drobnými dary, vystupoval jsem několikrát na akci Elegance bez bariér v Rychnově nad Kněžnou. A samozřejmě, jak říkáš, nedávno mi bylo velkou ctí vystoupit jako předskokan kapely Desmod na akci Den sportu a světel života proti rakovině v Uherském Ostrohu. Zrovna tato akce je jedna z těch, které mi v paměti utkví na hodně dlouho.

Jako jeden z mála jsi nepřesídlil do Prahy, ale zůstal jsi na Olomoucku. Čím ti tento kraj učaroval - a je naopak něco, co tě tady štve?
Hned po SuperStar jem žil dva roky v Praze, ale jsem rodinný typ a stesk po domově mě vrátil na místa, kde jsem vyrůstal. Olomouc je pro mě hezčí město než Praha, jsem Moravák, mám tu přátele, rodinu, a v neposlední řadě věrné publikum. Co bych pohledával v Praze? (smích).
Ani vlastně nevím, co mě tady štve. Možná dopravní situace? Neustále ucpané město a spěchající lidé? Ale to je pořád na rozdíl od Prahy ještě v klidu.

17. prosince připravuješ svůj již tradiční vánoční koncert v rodném Uničově. Co mohou diváci očekávat?
Diváci mohou očekávat více než dvouhodinovou show plnou jak mých autorských písní, tak i známých světových hitů. A hlavně zazní nepřeberná spousta vánočních písní - českých i světových. Můžete se těšit na jedinečnou vánoční atmosféru v krásné Koncertní síni, skvělého Vlastu Horvátha, který přijal mé pozvání, báječnou zpěvačku Valérii Polčovou z Hlasu Česko-Slovenska nebo dětský pěvecký sbor Rosička. Rád bych při této příležitosti poprosil diváky, aby otevřeli svá srdce, a pokud můžou, aby se zapojili do charitativní části mého koncertu, která je věnována stacionáři Jasněnka. Jejich klienty vždy potěší nějaký malý dárek - např. různé hračky, kalendáře, psací potřeby, patelky, plastelíny, diáře, společenské hry atd.

Proč zrovna Vlasta Horváth a Valéria?
Vlasta je skvělý zpěvák, pojí nás i podobný hudební styl. A křtil mi v roce 2016 mé debutové album Kolem nás. A samozřejmě ho uznávám i jako člověka. Valéria je skvělá kamarádka a výborná zpěvačka. Rozhodl jsem se pro ně, protože mají daleko větší kvality než jiná, v šoubyznysu více prosazovaná jména.

Máš za sebou ale více hudebních spoluprací. Které pro tebe byly ty nejzajímavější?
Určitě to byla spolupráce s Markem Ztraceným, kdy jsme mu s kapelou dělali předskokany na brněnském koncertu. Napsal jsem také písně pro Elišku Ruskovou, spolupracoval s rappery LaFrem nebo Revoltou a do budoucna se rýsuje velice zajímavá spolupráce s jednou světovou hvězdou. Mé nahrávky se dostaly k samotné Kathy Kelly z legendární hudební skupiny Kelly Family a Kathy by ráda se mnou spojila síly. Vymyslíme nějaký duet nebo společný koncert. Nyní však počkáme, až dokončí své turné s rodinou, a pak se začneme bavit o různých možnostech. Velice se na tuto spolupráci těším.

Existuje něco, k čemu by ses chtěl jednou dokopat?
Určitě k tomu, abychom s kapelou v budoucnu patřili k uznávaným článkům nejznámějších českých a slovenských festivalů.

Co tě baví, když zrovna nestojíš na pódiu?
Rád jezdím s přáteli do přírody, trávím svůj volný čas se svým synovcem Davídkem, mám rád dobré jídlo, rád i vařím, rád posedím s přáteli u piva. A tím největším koníčkem mimo hudbu je hudba. (smích)

Kdo s tebou stráví trochu času, brzy zpozoruje, že ti není cizí humor, často i mírně provokující...
Sranda musí být, snažím se být optimistickým člověkem.