Trocha severského metalu není nikdy na škodu, obzvláště když se jedná o Lordi!

Sotva slehla husa po nedělním svatomartinském obědě, bylo na čase vyrazit za kulturou. A to do Pardubic. Právě tam totiž Lordi zakončili českou část svého "Sexorcism tour" se kterým aktuálně brázdí Evropu. A to ve vší parádě!

Hala Ideon patří k jedné z těch větších, do nichž Lordi u nás zamířili a i tak byla slušně zaplněna. Ne snad k prasknutí, ale určitě se ukázalo, že i v Pardubicích jsou příznivci pořádné hudby. Už totiž na první předkapelu, Silver Dust, bylo více lidí u podia, než u stánku s pivem, což nebývá tak běžné. Asi i proto, že tito mladí švýcaři nebyli vůbec špatní. Nejen co se do hudby týče, ale i jejich kostýmy, vizuální show a především pak skvělé "bicí" sólo na konec měli cosi do sebe. 

Stejně tak druhá předkapela překvapila velmi příjemně. Power metaloví Follow the Cipher sice sklidili největší úspěch přehrávkou Carolus Rex od Sabaton (což si ostatně mohli dovolit, když je založil kytarista Ken Kängström, který právě předtím působil se Sabatony), ale nutno uznat, že i jejich vlastní tvorba rozhodně zaujala. S ženskými vokály by se mohlo zdát, že se jedná o "další klasickou severskou metalovou kapelu", která snadno zapadne v záplavě dalších, stejných, ale vypadá to, že Linda Toni Grahn a kluci kolem ní mají před sebou velmi našláplou budoucnost.

Předkapely fajn, ale o ty většinou neběží. A bylo tomu tak i tentorkát. Když se po deváté hodině rozezněly první tóny ze skladby Sexorcism, dav ožil. A s ním i zombíci, ďáblové a pověstný Mr. Lordi. A spustilo se peklo. V dobrém smyslu slova, samozřejmě. Kdo tuto veselou partičku z finského Rovaniemi (mimochodem věděli jste že je po nich v rodném městě pojmenováno náměstí?) ještě nikdy naživo neviděl, musel být nadšen. Lordi - to jsou nejen geniální a do detailu odladěné kostýmy a skvělá hudba, ale i vizuální show, spousta rekvizit a snad i veselá interakce s publikem. Taky asi proto, že jsou u nás celkem často, Mr. Lordi občas prohodil "děkuji", nebo něco podobného, v češtině, což bylo samozřejmě milé. Stejně tak jako setlist. Dokonalý průřez celou diskografií, avšak zaměřen především na největší fláky. Jako Who's your Daddy, Would You Love a Monsterman? nebo dvojice Devil is a looser a notoricky známá Hard rock hallelujah, které byly přídavkem.

Co ale asi ocenili především skalní fanoušci, a to pak hlavně ti, které oslovilo nové (v pořadí již deváte studiové) album, byly fláky právě z této desky - pěkně naživo. SCG9: The Document Phenomenon, Your Tongue's Got the Car nebo trošku "přes čáru" písnička Naked in my cellar. Za zmínku stojí také sóla jednotlivých členů, kdy skutečně každý dostal prostor k "seberealizaci". 

Nemůžu říct, že by byla show nějak diametrálně odlišná od ostatních "lordích" vystoupení. Rozhodně byla ale dosti odlišná od ostatních vystoupení "normálních" kapel a to tedy nejen po vizuální stránce. Přesto, že Lordi jsou aktuálně uprostřed náročné a dlouhé tour, hráli čtvrtý den po sobě a jistě byli nemálo unavení, koncert si užívali tak, jako lidi v publiku a nepřišli si to tam "jen tak odstát", jak bohužel dost často předvádí kapely jejich formátu. Mělo to drive, šťávu, náboj. And this is heavy metal! No matter what you say!

A jak už bývá dobrým zvykem, více fotek najdete na našem facebooku.

 

Foto: Tom+Skuli