Alžběta Kolečkářová: Hudba dokáže ihned zprostředkovat lidský kontakt

Hudební scéna je tam, kde se děje něco nového. Proto nemohla chybět ani ve chvíli, kdy se na koncertní pódia vrací Alžběta Kolečkářová. V nejbližší době ji čeká turné Vánoční kolečko. Podělila se s námi i o své názory na výživu, prezentaci na internetu či o to, co chystá na příští rok.

Alžběto, vracíte se do koncertního kolotoče po založení rodiny, po období, kdy jste se věnovala především vašemu malému synovi. Co vás motivovalo pustit se zase do muziky?
Nenechte se mýlit. Já se stále budu věnovat především svému synovi. Motivace se vždy nese z událostí, většinou těch nepříjemných, bohužel. Ale na základě různých uvědomění pak plynou pozitivní závěry, a takové písničky chci a vždycky jsem chtěla psát.
Ovšem prvotní impuls k tomu, začít po dvou letech zase zpívat, vzešel od mého managera Milana Papežíka, který se rozhodl mě podporovat a starat se o věci jako peníze, komunikace s pořadateli, propagace... Nicméně dříve jsem nedocházela k pozitivním závěrům tak často jako dnes a neměla jsem managera. Beru to jako ideální nástavení pro to, dělat zase hudbu.

Mimochodem, vypadáte skvěle. Díky čemu se vám podařilo po porodu zhubnout?
Neumíte si představit jak mě ta pochvala těší, i to, že se povedla ta „transformace“. Teta mi tvrdila, že za to může kojení, ale já jsem ten poslední člověk, který by zhubl kojením. Musím se soustředit na sport, na jídlo, na klid v sobě. Když se soustředím, jsem v kondici. Pokud moc necvičím a jím, co mě napadne, necítím se tak dobře, jak bych chtěla. Do budoucna je na čem pracovat, mám stanovené určité cíle, kam to chci dotáhnout. a věřím tomu, že to vyjde.
Všechno je ale otázka osobního rozvoje. Zamilovala jsem se do jógy, posilování, kardio cvičení i HIT. Ať už sama, nebo podle YouTube oblíbenců. Pravidelně to nepravidelně střídám podle toho, na co mám zrovna energii. Momentálně se chci do toho maximálně položit, abych byla příští rok o kus dál než teď.

Méně se možná už ví, že jste veganka – nekonzumujete živočišné produkty...
Tohoto tvrzení bych se úplně nedržela, ale pravda je taková, že jsem si prostudovala věci ohledně zdravého stravování, protizánětlivou a odkyselovací dietu, která je podle mě nejzásadnější při jakýchkoliv zdravotních i psychických problémech. Postupně jsem poznala svoje tělo a zaměřila se na zdravější jídelníček doprovázený lepší náladou, a vím, že omezení masa, mléčných výrobků a podobně je odpověď na spoustu problémů. Je to víc věcí, nejen živočišné produkty a živočichové sami. Je to lepek, je to cukr, alkohol, a také nezdravé vztahy, co nám škodí. Důležité je mít rovnováhu. Občas ještě malinko uhnu z cesty, ale vždy se mi podaří vrátit zpátky. Teď to chci posunout zase dál.

Pojďme zpátky k muzice. Do konce roku určitě ještě něco chystáte?
Čeká nás vánoční turné Vánoční kolečko. Cítím to jako velkou příležitost být zpět s lidmi – ty které mám nejradši na tom všem. Vždycky tam někdo je a poslouchá. Všichni potřebují nějaký lidský kontakt, a hudba tohle dokáže naprosto bezprostředně zprostředkovat ihned. A já věřím, že ho naleznou v té správné míře i u mě. Já zase beru vystoupení jako odreagování.

Termíny turné:
6.11.2019 Halenkov / Lidový dům
30.11.2019 Třeboň / Masarykovo náměstí
30.11.2019 Luka nad Jihlavou / Náměstí u muzea
07.12.2019 Třebechovice p. Orebem / Betlémské trhy
07.12.2019 Most / 1. náměstí Most
11.12.2019 Ostrava / Alšovo náměstí
13.12.2019 Uherský Brod / Masarykovo náměstí
21.12.2019 Ústí nad Labem / Národní dům
22.12.2019 Hodonín / Masarykovo náměstí

Vánoční turné jsou tedy vaše nejbližší plány, a co příští rok?
Na příští rok mám jasný cíl. Chci zase fungovat s kapelou. Dřív jsem byla v jiném rozpoložení a nedokázala úplně řídit více lidí pohromadě. Teď už se cítím na to, že bude můj přístup serióznější. Součástí cílů na příští rok je i nový singl. Aby mohli lidi poslouchat něco nového, co je rozhýbe a vnese dobrou náladu do jejich životů.

Vaše vystoupení jsem jednou navštívila – bylo to v Sedmihorkách u Turnova v létě 2017. Tehdy jste vystupovala sama s kytarou a loop machine...
Prozatím to beru do svých rukou a baví mě to. Jak už jsem zmínila, příští rok bych se chtěla věnovat více zpěvu, pohybové složce, skládání textů a podobně... Takže ocením, když přijdou do mého působení mladí lidi s chutí si užívat život a přinášet radost lidem ve stejném duchu jako já.

Co můžeme očekávat po hudební stránce? Kam byste žánrově zařadila muziku, kterou tvoříte?
Dřív jsem tiíhla ke spoustě stylů najednou, nikdy jsem si nemohla vybrat. Dnes už vím, že pop-soul, který chvílemi zavání rockem, je můj styl. Mám ráda reggae, i dub, elektronickou hudbu... Ovšem nejsem si jistá, nakolik by alternativní žánry ocenili posluchači tady u nás. Vždycky jsem psala písničky pop-rockové... Soulové... Tuším, že to tak i zůstane.

Jste mámou. Mnozí muzikanti říkají, že je rodičovství inspirovalo k tvorbě pro děti. Je tomu tak i u vás?
Uuu... S tím se moc neztotožňuju. Ráda synovi zpívám, děláme různé věci „pro srandu“, ale písničky pro děti úplně neskládám. Asi budeme skládat časem společně, takže budou trochu dětské, ale že bych se zaměřila na to, vydat něco pro děti... No uvidíme, co čas ukáže.

Mnozí hudebníci i fanoušci poukazují v poslední době ještě na jeden jev. Někteří návštěvníci koncertů – protože takoví se ani nedají nazvat fanoušky – si koupí lístek na festival či do velké haly, pak se teatrálně fotí na instagram na daném místě, nejlépe ještě s lahví drahého pití – hlavně aby měli fotku na sociálních sítích, že byli na koncertě umělce zvučného jména, na významné akci. Opravdoví fanoušci jsou pak rozhořčení „pozéry“, kteří akci i fan komunitě kazí dobré jméno a zabírají místo někomu, kdo by vstupenku ocenil mnohem víc, kdyby nebylo vyprodáno. Setkala jste se s tím? Co je podle vás k tomu vede? A dá se s tím vůbec něco dělat?
Dnes jde každý po dobrém zážitku, po dobré akci, a přijde mi, že jich není málo. Ani těch akcí, ani těch lidí. Co se týče pozérů, dřív se u nás to slovo používalo pro někoho, kdo dělá něco pro to, aby vypadal v očích ostatních líp. To bude zřejmě to samé. A týká se to i Facebooku, Instagramu a podobně. Mě to vlastně docela štve, a je to taky důvod, proč se mi nechce sdílet fotky své rodiny a přátel, kteří sociální média třeba ani nemají. V konečné fázi zjistíme, že nic není jak vypadá, a zbytečně se zaprodáváme internetu. Ne že bych se chtěla stranit a bojovat proti sociálním sítím, poslední dobou spíš naopak, ale jenom hledám cestu toho, co je fajn veřejnosti odkrýt, a co je třeba zbytečné. Záleží na každém. Každý má tu hranici jinde, a taky to, co může nabídnout. Za mě osobně nejde o to, ukázat všechno. Spíše to, co může lidi k něčemu motivovat, potěšit je. Ráda se někdy předvádím, určitě nejsem sama. Takže někde jde u fotek jednoduše o to, zvěčnit se a za pár let vzpomínat. Pokud někdo žije tak naplno, že jde po každém koncertě někoho známého a za pár let se tomu bude smát s tím, že toho hodně zažil...tak je to určitě lepší, než aby seděl doma a říkal si opak.

Text: Sylva Kaplanová
Foto: Milan Papežík. M.P. Production