Přejít na menu Přejít na obsah

Gnomus - středověk ještě opravdu neskončil


Při poslechu všemožné současné hudby napříč žánry občas zapomínáme na to, z jaké hudby se ta naše, ať už přímo nebo nepřímo, vyvinula. Není teď ani tak řeč o klasické hudbě, ale ještě o té starší. Starověká a středověká hudba v sobě skrývá jisté kouzlo, které mnohdy působí na pudy skryté hluboko v nás. Jsou to ty, které vás nutí s nadšením poslouchat rytmické bubnování doprovázené hrou na dudy, houslemi a cistrou. Výběr nástrojů tady není vůbec náhodný, naopak. Jsou totiž lidé, kterým poslech takové hudby nestačí a rádi se vracejí do středověku alespoň prostřednictvím kostýmů a hraním takovéto hudby. Konkrétně je řeč o české kapele Gnomus.

Pokud pořád ještě nevíte, co si vlastně zhruba představit, při troše nadsázky je možné vás odkázat například na soundtrack z filmu Asterix a Obelix, který se v některých chvílích velice dobře shoduje s tím, co Gnomus hraje. Kapela založená roku 2006 studenty pardubické konzervatoře má totiž ve svém repertoáru také hudbu ze středověké Francie, které je výše zmíněnému soundtracku více než blízká. Samozřejmě se ale neomezují jen na Francii, ale nabízejí také skladby ze Španělska, Skandinávie a dalších koutů světa, a to včetně exotických oblastí jako je Pákistán.

Jak si můžete všimnout na domovské stránce kapely, má se jedna o středověk trochu jinak. V praxi to znamená, že kapela se slepě nedrží přesných postupů pro reprodukci středověkých skladeb, ale upravuje si je pro své potřeby. To je sice informace zajímavá, ale pro drtivou většinu posluchačů vlastně nepodstatná, protože rozdíl jen těžko poznají. Ve chvíli, kdy kapela rozjede, svoje vystoupení se totiž ocitá v jiné historické době a začíná úžasné vystoupení. Na první pohled může být také matoucí zařazení do rockové sekce našeho webu, ale to hned osvětlíme.

Kapela Gnomus se totiž rozhodla zajít v úpravách středověké hudby ještě o pár kroků dál a v roce 2009 přidali do svého repertoáru tvrdší rockovou verzi své hudby, kdy středověké nástroje doprovází ještě elektrický kytara, přičemž buben je nahrazen plnohodnotnou sadou bicích, která i nadále doplňují perkuse. Již v úvodu bylo zmíněno několik nástrojů, které kapela také využívá, přičemž něco víc bych rád řekl alespoň o některých, byť pro historické nástroje máme prostor v jiné sekci. Cistra, která je nedílnou součástí kapely, je středověký strunný nástroj, který vzdáleně připomíná loutnu, má většinou osm nebo deset strun a většinou slouží k hraní doprovodu. Dalším zajímavým nástrojem je například šalmaj, který v některých písních střídá dudy. Tento echový nástroj je předchůdcem hoboje a v některých zemích je v lidové hudbě používán do dnes. Poslední nástroj je pak turecký buben davool.

Vybaveni repertoárem hudby z různých zemí nejen v Evropě, zpívaných v původních jazycích, oděni do historických oděvů a hrající na středověké nástroje, obráží kapela nejen české festivaly a akce. Dobré jméno nám pardubická sestava dělá také na zahraničních festivalech, jako jsou například Avignon Theatre Festival nebo hudební festival v ruském Archangelsku. Sám jsem pak měl kapelu možnost vidět dvakrát a pokaždé šlo o výborný hudební zážitek. Běžný repertoár středověkých skladeb totiž doplňují a ozvláštňují i o takové skladby jako je intro z populárního seriálu Hra o trůny nebo, jak sami prohlašují, australská lidová skladba – Thunderstuck od AC/DC, která ve středověkém podání nejen dobře zní, ale vyžaduje i nemalou dávku zručnosti.

Podobných kapel je v našich krajích povícero a pozornost si rozhodně zaslouží. Pokud se vám tedy bude Gnomus líbit, začněte navštěvovat jejich koncerty, najděte si podobné a hlavně se tímto hudebním vkusem netajte, není se za co stydět.

 

Zpět na články »

Nejnovější komentáře

Pro přidání komenáře se musíte nejprve přihlásit nebo registrovat.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace