Rock a Metal

Hollywood Undead, hudební uskupení vzniklé v roce 2005, je nejčastěji přirovnávána k hudbě skupiny Linkin Park. Jejich hudba je totiž v podstatě směsicí žánrů, nejčastěji charakterizovaných jako rap - rock, numetal či dokonce taneční hudba. Jejich debutem se stala deska Swan Songs, kde je polovina songů energičtějších, více laděných na party, zatímco druhá polovina ukazuje vážnějšího ducha celé skupiny.

Při poslechu muziky se člověku často stane, že naráží na zvuk, který je tu už třeba dvacet, třicet let a nestárne. Pořád je aktuální. Pak ale jednou narazíte na kapelu, která hraje tak, jako kdyby osmdesátá léta nikdy neskončila. Se stejnou vervou, se stejným nadšením pro věc, a se stejným zvukem, který dnes slýcháme většinou jen na oldies party nebo ve starších filmech. Aspoň takový dojem navozuje na první poslech švédská kapela Dalton, která vydává své třetí studiové album – opět po pětadvaceti letech.

Blížící se Halloween, u nás Svátek všech svatých, je minimálně v Americe neodmyslitelně spjat s čarodějnicemi a právě proto mi přijde velice vhodné si tento týden představit kapelu, která se ve své tvorbě věnuje čarodějnicím, rituálům plných černé magie a odkazům na zlatou éru hororových filmů. Po představení britských Fall of Efrafa a polských Tides from Nebula je tedy nejvyšší čas přivítat kapelu z kanadského Toronta – Blood Ceremony.

Před necelými dvěma týdny jsme vás pozvali na Masters of Rock, jejichž pořadatelé už zveřejnili nejen pěknou várku kapel, ale především headlinera celého festivalu, finskou kapelu Nightwish. Pozadu ovšem nezůstává ani Brutal Assault, který nabízí zase trošku jinou sortu tvrdé hudby. Tady je tedy malá ochutnávka toho, co nabídne jubilejní dvacátý ročník tohoto hudebního svátku.

Pokud se alespoň trochu pohybujete ve světě hudby, tak jste patrně narazili na skutečnost, že britská kapela Pink Floyd vydává po dvaceti letech nové album. Ve spojitosti s tím se objevovaly komentáře prohlašující, že jde o nejdelší pauzu mezi dvěma alby. Rozhodně to tak na první pohled může vypadat, vždyť dvacet let je pěkná doba.

Zakk Wylde, jeden z nejpopulárnějších žijících kytaristů, si s alkoholem užil svoje. Jak sám říkal, byl to smutný den pro rock & roll, když se pět dospělých chlapů muselo dělit o jedno pivo, které pili z malých kalíšků. Naštěstí se ale Zakkův život netočí jenom kolem pití, ale především kolem hraní. Všestranný hudebník, skladatel a příležitostný herec – to všechno je Zakk Wylde. Jak dobře ho znáte vy?

Titulek by mohl vyvolávat naději, že Elvis nezemřel, vrátil se domů, a teď je zpátky na Zemi tak, jak předpověděli Muži v černém. Bohužel ne, není tomu tak. Elvis je jen jedním z umělců, kteří se vracejí na náš redakční seznam povedených rockových a metalových coverů jiných známých písní a skladeb.

Orange Goblin, možná o něco méně známý bratr Green Goblina z komixové stáje Marvelu, se nesnaží likvidovat superhrdiny, ale už skoro devatenáct let se tato kapela z Velké Británie věnuje hudbě inspirované především Black Sabbath. Kapela vznikla pod původním názvem Our Haunted Kingdom a jejich prvním počinem bylo split album s Electic Wizard, kteří shodou okolností vydali nové album minulý týden.

Jméno německého zpěváka bude asi navždy spojované především s power metalovou kapelou Helloween, se kterou spojil svoje mládí a šest let života. Naneštěstí pro něj a pro fanoušky nedopadlo jeho působení v kapele úplně podle očekávání a znamenalo to částečný ústup do pozadí a téměř sedmnáctiletou pauzu od velkého koncertování.

Polsko v našich končinách nemá v některých oblastech zrovna tu nejlepší pověst, nicméně pokud jde o hudbu, a obzvlášť o tu tvrdší, dalo Polsku světu hned dvě velmi populární kapely – Behemoth a Vader. Hudební scéna se ale pochopitelně netočí jenom kolem death a black metalových kapel. Tides from Nebula jsou jednou z těch kapel, které toho ve svých skladbách moc nenamluví, které neobrážejí velké festivaly, ale to jim nijak nebrání, aby dělali svoji hudbu, která stojí za poslech.